Princ Charles a princezna Diana: Pohádka bez šťastného konce

Teprve teď nastalo to pravé šílenství! Miliony lidí odmítaly uvěřit šokující zprávě. Smutek a masová hysterie zavládly nejen v Londýně, kde byl Buckinghamský palác obsypán květinami a drobnými dárky. Média, která Dianu milovala, odvedla i po její smrti skvělou práci. Nejčastěji fotografovaná žena, jež dokázala zájem o svou osobu vědomě využívat nejen ve svůj prospěch, ale i pro dobro jiných, se rychle začala měnit v legendu, v „královnu lidských srdcí“.

Pod tlakem médií a nejspíš i zásluhou svých poradců nakonec královna Alžběta II. překonala sama sebe a vystoupila s krátkým projevem, v němž projevila smutek nad úmrtím někdejší snachy. A co víc! Souhlasila i s vypravením pohřbu, na nějž už rozvedená Diana nárok neměla. Vraťme se ale na začátek…

Nevěsty nejsou k mání

Najít Charlesovi vhodnou nevěstu vůbec nebylo jednoduché. I v tak liberální zemi, jakou je Anglie, panovala ještě v sedmdesátých letech 20. století přísná pravidla vytvořená parlamentem roku 1701. Ve srovnání s dneškem téměř pravěk.

Budoucí princezna z Walesu musela být panna, pocházet z vysoké šlechty a hlavně vyznávat protestantskou víru. Jenže panny byly v té době velkou vzácností nejen mezi prostým lidem, ale i ve vyšších vrstvách. Charles sice nepatřil zrovna mezi krasavce, ale jako vzdělaný muž, následník trůnu a navíc sportovec znamenal určitě atraktivní partii. Původně nesmělý hoch postupně získával jistotu ve vztazích se ženami. Osudovou láskou se mu stala o rok starší a zkušenější Camilla Shandonová, později provdaná Parker-Bowlesová. Ta bohužel nesplňovala všechny uvedené podmínky. A že by si ji Charles navzdory konvencím vzal a přišel o svůj nárok na trůn? Jako kdysi prastrýček Edward VIII. kvůli dvakrát rozvedené paní Simpsonové? Nejspíš se tou myšlenkou ani nezabýval, a pak se Camilla vdala… 

Mezitím všichni vyvíjeli na Charlese tlak, aby se poohlédl po vhodné nevěstě. Zvláště neklidná byla královna. Také tisk si dobíral následníka jako věčného starého mládence. Několik horkých adeptek se sice našlo, ale všechny vztahy zakrátko ztroskotaly. Charles se totiž příliš nenamáhal předstírat zájem, natož lásku!

Mohly za to babičky?

A přece se nevěsta nakonec našla – Lady Diana Spencerová. Mladá, krásná, nesmělá a nevinná…  Ideální! Diana působila jako „děvče z lidu“ a zpočátku mátla veřejnost tím, že si vydělávala jako chůva a učitelka v mateřské škole. Ale bylo to jen zdání! Přesně splňovala ony předepsané požadavky. Byla to panna z aristokratické protestantské rodiny se skvělým rodokmenem sahajícím až do 15. století. Navíc do Charlese zamilovaná! Malinkou skvrnku na jinak bezchybném původu znamenal rozchod a následný rozvod Dianiných rodičů.

Prastrýc lord Mountbatten, jehož Charles miloval víc než svého otce, mu dal dobrou radu: „Najdi si děvče, které k tobě bude vzhlížet.“ A přesně taková se jevila mladinká Diana. A kdo vlastně dohodil princi jeho nevěstu? Jisté je, že obě rodiny se velmi dobře znaly. Setkávaly se na venkovských dovolených. Malá Diana si jako dítě hrála s Charlesovými mladšími bratry Andrewem a Edwardem, věkově jí blízkými. Naopak Dianina starší sestra Sarah se zase přátelila s Charlesem. Velká role se připisuje i oběma babičkám. Ruth Fermoyová, Dianina babička, byla původně dvorní dámou královny-matky, babičky Charlese. Obě ženy se přátelily a jako časté téma spolu řešily budoucnost svých vnoučat. Původně uvažovaly o Sarah, ale tento vztah, nejspíš platonický, vyšuměl. 

A čím více staré dámy diskutovaly, tím více se nadchly plánem oženit Charlese s Dianou, z níž rostla atraktivní dívka. Nebylo to hned… Na oslavě Charlesových třicátin se mezi přáteli objevila Sarah, ale také její sestra Diana. Že by tam přeskočila jiskra? Možná! Tedy z Dianiny strany určitě. Konečně si mohla splnit svůj dětský sen, měla svého prince na dosah. Vztah se vyvíjel pomalu a tajně. To už Diana po nepříliš zdařilých studiích bydlela se svými kamarádkami v Londýně v bytě, který si pořídila z dědictví po prababičce, a chodila „do práce“.

K nejšťastnějším okamžikům Dianina života patřil 24. únor 1981, oficiální zásnubní den. Tehdy jí princ Charles navlékl drobnými diamanty posázený prsten s oválným safírem zasazeným do osmnáctikarátového bílého zlata. Přesně ten, co dostala i Kate Midleton od prince Williama o tři desetiletí později.

Prsten vznikl v nejstarší dodnes fungující šperkařské firmě světa – v britské společnosti Garrard, založené roku 1722. Ta se stala v polovině 19. století za královny Viktorie oficiálním klenotnictvím královské rodiny a tato tradice se udržuje dodnes.

Tvrdá příprava se vyplatila?

Dnem D se stal 29. červenec 1981. Diana se na něj začala připravovat hned po zásnubách. Velmi rychle zvládla etiketu dvora. Byla vskutku učenlivou žákyní. Dále si umínila, že do léta radikálně zhubne. Charles to tak asi nemyslel, ale údajně v žertu při zásnubách naznačil, že je baculatá. Diana trýznila své tělo do úplného vyčerpání ve fitku. Chodila do baletu, na step, držela tvrdé diety střídané s hladověním a následným přejídáním. Ze strachu z nadváhy pak zvracela. Začala propadat bulimii, která ji provázela v dalších letech a podepisovala se na jejím zdraví a zejména psychice. Kýžený výsledek se ale dostavil. Ve svatební den vypadala úchvatně, štíhlounká jak proutek.

Pohádková svatba

Svatební obřad, trvající půl druhé hodiny, v katedrále sv. Pavla poctilo svou přítomností 21 panovníků a dalších 20 hlav států. Svatbu století pak sledovalo kromě 600 tisíc lidí v londýnských ulicích a na velkoplošných obrazovkách v Hyde Parku také dalších tři čtvrtě miliardy televizních diváků celého světa. Svatba navodila dokonalou iluzi dávno zašlých časů. Nevěsta byla skutečně krásná. A ženich vyšňořený ve slavnostní vojenské uniformě na ní mohl oči nechat. Všichni mu ji záviděli. Z obou sálalo štěstí, které jim všichni přáli. A Diana věřila, že pohádka bude pokračovat… 

Ještě líbánky na anglickém venkově a vlastní svatební cesta na královské jachtě po Středomoří probíhaly prý ve stylu sladkých románků, které Diana tak milovala. I když se objevily zvěsti, že už tam začaly problémy, které úzce souvisely se vztahem prince Charlese s Camillou Parker-Bowlesovou. Oba se ale zatím snažili…

Neměli si co říct

Brzy po návratu do šedivé anglické reality se to ale změnilo. Romanticky zamilovaná Diana toužila, aby s ní Charles i nadále trávil všechen svůj čas. A tvrdě to začala vyžadovat. To ale Charles neměl v plánu, do romantika měl daleko. Měl své přátele, své zájmy, ale také povinnosti. Najednou oba zjistili, že se vlastně neznají. Že mají rozdílné povahy i zájmy, že si nerozumí, že si vlastně nemají co říct. Před svatbou se prý setkali pouze třináctkrát.

Charles nevěřil svým uším, když ho Diana nechtěla doprovázet na venkovské sídlo Balmoral. Vždyť před svatbou se jí tam tak líbilo. Nebavily ji dlouhé procházky a večery u krbu. Charles rád navštěvoval muzea, koncerty klasické hudby, operní představení. Pro Dianu to byla nuda. Vrchol umění u ní představovala návštěva kina či tanec na diskotéce.

Ona chtěla žít, běhat po obchodech, utrácet, užívat si života. Ne sama, s Charlesem. Charles ale všechno, co s nákupy a konzumem souviselo, přímo nesnášel, zatímco ona byla ve svém živlu. Byla tak akční! I věkový rozdíl měl vliv na jejich neshody. Zatímco dvacetiletá Diana vypadala ještě mladší, Charles ve svých 32 letech působil usedle jako čtyřicetiletý. 

Novomanžel brzy zjistil, že Diana má mizerné znalosti a neoplývá vysokou inteligencí. Byla naštěstí mladá, a on doufal, že ji může změnit, že se mu přizpůsobí. I ona si malovala, jak se Charles z lásky k ní změní. Těžko se jim předstíralo štěstí, když mezi nimi scházelo to podstatné: komunikace a vzájemná tolerance!

Poprvé rodiči

Když Diana zjistila, že je těhotná, Charlese tím mírně zaskočila. Nemínil s dětmi spěchat. Brzy se situace uklidnila a narození syna Williama rodiče stmelilo. Charles byl hrdý otec a Diana skvělá matka. Zpočátku trávili hodně společného času. Charles dokonce spěchal domů, aby Dianě pomáhal, když měla poporodní deprese. Narození syna Harryho o dva roky později ale opět manžele rozdělilo. A definitivně! Diana dlouho dopředu věděla, že čeká chlapečka, ale Charlese na to nepřipravila. Nikdy mu pak nedokázala odpustit, jak netaktním způsobem dal najevo zklamání, že se mu nenarodila dcera. 

Od poloviny osmdesátých let se z jejich života zcela vytratila intimita. Šťastný nebyl ale ani jeden z nich. Charles obnovil styky s Camillou, ale rozvod neplánoval. Camilla pro něj totiž představovala chápající a reálně uvažující ženu, jíž se mohl se vším svěřit. Diana se cítila ponížená. Stále Charlese milovala, toužila po jeho lásce a chtěla ho zpět. Nejspíš by mu i odpustila. Zatím ale nediplomaticky vyvolávala hysterické a žárlivé scény, několikrát se pokusila o demonstrativní sebevraždu. A Charles? Hádky bytostně nesnášel, a tak z dusného prostředí unikal. Vše se dělo zatím za zavřenými dveřmi…

Brzy ale začaly neshody prosakovat na veřejnost. A když se k sobě manželé i při oficiálních akcích chovali lhostejně, s naprostým nezájmem, a raději se vyhýbali vzájemným pohledům, měli novináři o čem psát. Vysloužili si od nich dokonce přezdívku „bubáci“. 

Miláček médií

Zbavena „manželských povinností“ se začala Diana angažovat v charitativních institucích. Nemusela nic předstírat, od dětství ráda lidem naslouchala. To byla její parketa. Z nesmělé dívenky se měnila v empatickou, ale rozhodnou ženu. Všechny organizace, pro něž se angažovala či je zaštiťovala, nebývale profitovaly. Její jméno působilo jako magnet. Během manželství Diana zastávala 120 větších či menších funkcí!

TIP: Potřebuje Británie ještě monarchii?

Už si přestala dělat iluze o obnově vztahu s Charlesem. Manželství spělo do záhuby. Zatímco Charles zůstával věrný Camille, Diana prožila krátkodobé vztahy s několika muži. Její aférky se pomalu dostávaly na veřejnost. Dokonce o nich sama hovořila. Hledala lásku, o niž ji, jak se domnívala, Camilla připravila.

Média sympatizovala vždy s Dianou. Veškerou vinu novináři svalovali na Charlese a Dianu líčili jako oběť. Na počátku devadesátých let už byl jejich vztah neudržitelný a královna se nechala slyšet, že bude souhlasit s rozvodem. V roce 1992 jej manželé konečně ohlásili. Rozvodové jednání bylo uzavřeno o čtyři roky později.