Přemysl kontra Rudolf: Jak se stal z českého krále exkomunikovaný papeženec

Potupa před Vídní ale nebyla jedinou porážkou, které Přemysl Otakar od svého soka utržil. Už dva roky před bitvou přišel o rakouské země a co víc, kvůli Rudolfovi se dostal do střetu s církví.

Služba za ústupky

Přemysl Otakar II. se dlouhou dobu prezentoval jako věrný příznivec papežů, kterých se za dobu jeho vlády vystřídalo několik. S jejich požehnáním se vydával i na křížové výpravy do Pruska a prezentoval se jako bojovník proti pohanským Kumánům z Uher. Římská kurie mu to splácela různými ústupky, ale v důležitých věcech mu nepomohla – například ve snaze o povýšení Olomouce na arcibiskupství či v úsilí o uznání nemanželského syna za následníka trůnu. Spojení s papežstvím mu také rakouští a němečtí historikové mnohokrát vytýkali a nazývali ho s opovržením papežencem.

TIP: Špinavé zákulisí papežské volby: Konkláve, která vešla do dějin

Ovšem po roce 1273 podpořil papež Řehoř X. nového římského krále Rudolfa, byť si Přemysla nechtěl rozhádat. A když potom Řehoř X. v lednu 1276 zemřel, vystřídali se v během jediného roku na Svatém stolci čtyři papežové. I toho využil Rudolf Habsburský, aby přesvědčil mocné porýnské arcibiskupy, že je dobré Přemysla kromě říšské klatby také exkomunikovat z církve a pohrozit tím i všem jeho spojencům. Náhle se z křižáka stal bezbožný pohan a spojenec bezvěrců, jak ho nazýval Habsburk. Což bylo obzvláště pikantní, když se naopak Rudolf spojil s uherským králem a jeho Kumány. Ale na nějaké detaily „pravdy“ přece propaganda nehledí.