Podnikání s korunkou: Proč moravská markraběnka provozovala nevěstince?

Příslušnice nejstaršího řemesla to (nejen) v Brně neměly lehké. K výkonu jejich povolání bylo vyhrazeno místo na kopci Puhlíku (dnešní Denisovy sady) až před městskými hradbami. Život jim navíc znepříjemňovali kuplíři, kteří možná fungovali jako prostředníci, ale vůči nevěstkám se chovali velmi brutálně. Pokud k tomu přičteme, že dámy bydlely v narychlo zbitých chatách vně města, máme obraz jejich bídy kompletní.

Legalizovat a zdanit!

Prostituce na sebe navíc navazovala další kriminální činnost, což se stalo trnem v oku markraběnce Markétě Opavské. Pravnučka železného Přemysla Otakara II. tedy zasáhla s tvrdostí, za kterou by se nestyděl ani její praděd. Přístřešky prostě nechala spálit.

Pak ale urozené dámě došlo, že je celou akci možné pojmout jako ojedinělý podnikatelský záměr. Nevěstky tedy přesunula do města, zřídila čtyři specializovaná pracoviště a dosadila do nich správkyně. Polovinu objektů nadále spravovala dáma známá jako Pletlinna a druhou pak ta, která si říkala Pragarinna. Ty pronajímaly prostory konkrétním prostitutkám. Pragarinna k markraběnčině podnikání dokonce uvolnila svůj vlastní dům, který se tak  stal vykřičeným podnikem. O Pletlinně žádné takové informace nemáme.

TIP: Prostituce viktoriánské Anglie: Veřejných domů bylo tehdy více než škol!

Nevěstky platily nájem a správkyně každý týden odváděly pevně stanovenou částku do městské komory. Pletlinna dohromady osm grošů a Pragarinna deset. Opatření se ukázalo jako vysoce účinné. Podnikavá markraběnka tak jediným krokem dokázala ochránit jak prostitutky, tak jejich klienty, a ještě vydělat spoustu peněz.