Perla nad Vislou: Jak se do dějin Wawelu zapsali Přemyslovci?

První dřevěné stavby na kopci vystavěli Vislané. Nový impuls dostal Wawel po polovině 10. století, kdy Krakovsko ovládl český kníže Boleslav I. Po roce 990 ale město obsadil Měšek I. z rodu Piastovců a území se stalo součástí expandujícího polského státu. Podle Kosmase „kníže polský (…) ihned se zmocnil lstí hradu Krakova a všechny Čechy, které tam zastihl, dal pobíti mečem“.

Češi se na hradě znovu objevili roku 1291, kdy ho obsadily jednotky krále Václava II. Z hradu poté území 15 let spravovali královští úředníci (starostové). Roku 1306 Wawel dobyl Vladislav I. Lokýtek, který z něj učinil hlavní královské sídlo. Hrad opanoval čilý stavební ruch v gotickém slohu, který pokračoval i za jeho syna Kazimíra III. Velikého. Tento panovník mimochodem založil roku 1364 v Krakově univerzitu, jejíž profesoři nabyli z většiny vzdělání v Praze. 

Zlatá éra

Doba posledních Piastovců byla předzvěstí zlatého věku, který zažil Wawel za Jagellonců, dynastie založené sňatkem polské královny Hedviky s litevským velkoknížetem Jagellem roku 1386. Po požáru roku 1499 došlo k přestavbě gotické rezidence v honosný renesanční palác, jenž tu stojí dodnes.

Za Zikmunda I. Starého (vládl 1506–1548) a jeho ženy, milánské princezny Bony Sforzy, se Wawel stal jedním z center humanismu v Evropě. V 16. století ale rostl význam centrálněji položené Varšavy, a tak když roku 1595 pohltil většinu severního křídla krakovského paláce požár, zdál se být osud Wawelu zpečetěn. První panovník dynastie Vasa Zikmund III. (korunován 1587) sice angažoval k renovování italské architekty, kteří sem přinesli rané římské baroko, nicméně od roku 1611 působil už dvůr definitivně ve Varšavě. Wawelu zůstala reprezentační funkce – konaly se tu sňatky, korunovace a pohřby. 

TIP: Neúspěšné manželství: Proč nepustila Hedvika Vladislava Jagella do ložnice?

Roku 1655 ho krutě vydrancovali Švédové a znovu v roce 1702, kdy objekt zachvátil největší požár v jeho historii, z jehož následků se nevzpamatoval do konce dní nezávislého Polska (1795). Počátkem 20. století začala rekonstrukce hradu jako historické památky, která však byla dokončena až za polské samostatnosti (1918). Během nacistické okupace odtud Hans Frank řídil takzvaný Generální gouvernement, jak se říkalo okupovanému Posku. Zkáze roku 1945 unikl hrad jen díky kvapnému ústupu nacistů.