Padouch, nebo světec: Skutečně spolupracoval papež Pius XII. s nacisty?

Katolická církev se potýká s vlnou nevole. Roku 2009 papež Benedikt VI. prohlásil jednoho ze svých předchůdců Pia XII. za Ctihodného. Tím učinil další krok, který by mohl vést k Piově blahoslavení, a později dokonce ke svatořečení. Jenže právě tento papež, který se stal hlavou římskokatolické církve roku 1939, rozhodně nemá bezúhonnou pověst. Ba právě naopak.

Navzdory prosbám nejrůznějších mezinárodních organizací i některých biskupů a kněží se Hitlerovi nikdy veřejně nepostavil a nikdy neodsoudil zacházení nacistů s Židy. Nezasáhl ani, když jenom pár kroků od jeho paláce Hitlerovi přisluhovači odvlekli přes tisíc izraelitů do vyhlazovacích táborů. Copak Pius XII. opravdu Židy tolik pohrdal? Nebo snad máme věřit tomu, že nevěděl ani o tom, co se děje přímo pod jeho okny? Pravda bude zřejmě mnohem složitější…

Smlouva s ďáblem

Eugenio Pacelli, pozdější papež Pius XII., přišel na svět roku 1876 v Římě. Narodil se do italského šlechtického rodu, jehož členové působili ve službách Svatého stolce. Eugenio tak už od mládí směřoval k dráze duchovního. První významnou funkci získal roku 1917, když ho tehdejší papež Benedikt XV. jmenoval apoštolským vyslancem v Bavorsku. Tam působil až do svého zvolení kardinálem roku 1929. 

TIP: Adolf Hitler: Cesta k moci

Právě zde se mohl přesvědčit o neutěšené hospodářské situaci Německa, které Adolf Hitler dovedně využíval. Katolická církev s tímto nebezpečným mužem však roku 1933 uzavřela smlouvu. Za nejpočetnější křesťanskou organizaci ji podepsal právě Pacelli. Úmluva měla zaručit katolíkům v Německu svobodné vyznávání jejich víry, církev se v ní však zároveň zavázala, že se nebude plést do státních záležitostí.

Co papeže Pia XI. a kardinála Pacelliho k dohodě s Hitlerem vedlo? Možná si slibovali, že smlouva zajistí německým katolíkům privilegované postavení. Třeba se také trochu báli, že po Židech by německý diktátor mohl spatřovat nepřítele číslo jedna v katolické církvi a doufali, že dohoda ho na nějaký čas uchlácholí. Jenže tento předpoklad jim nevyšel!

Tajný plán

Už brzy se ukazuje, že papež vložil důvěru v nesprávného člověka. Nacistický diktátor smlouvu s církví okázale ignoruje. Proto roku 1937 vydává papež Pius XI. jednu ze svých nejslavnějších encyklik nazvanou Mit brennender Sorge, tedy S palčivou starostí. V ní – aniž by výslovně jmenoval - odsuzuje rasistické a pohanské základy nacismu. Nemocný Pius XI. však list sám nesepsal. Podílel se na něm právě kardinál Pacelli. Když však o rok později umírají Židé při takzvané Křišťálové noci, papežský stolec mlčí. 

V situaci, kdy na dveře klepe 2. světová válka, Pius XI. umírá. Na jeho místo nastupuje Pacelli, který přijímá jméno Pius XII. Nechce Hitlerovu řádění jen nečinně přihlížet. K jeho činům sice mlčí, ale v tichosti koná. Zapojí se totiž do spiknutí na diktátorovo odstranění. Stane se prostředníkem mezi německými důstojníky, kteří chtějí Vůdce svrhnout, a západními mocnostmi. Bohužel, příprava atentátu stejně jako další pokusy o Hitlerovo zavraždění ztroskotá. Co udělá Svatý otec nyní?

Mlčící papež?

Pius XII. nehne ani brvou, když nacisté na Ukrajině vraždí miliony Židů. Zůstane hluchý k prosbám amerických velvyslanců o odsouzení zvěrstev Hitlerových stoupenců i volání hlavního palestinského rabína, aby papež protestoval proti deportacím španělských Židů. Proč Svatý otec nevystoupí na obranu trpících?

Piovi obhájci často tvrdili, že neměl tušení o rozsahu nacistických útoků na příslušníky pronásledovaného národa. Nalezené dokumenty s prosbami o pomoc však dosvědčují, že papež patřil k nejlépe informovaným osobám za hranicemi Třetí říše.

Jiní zase obviňují hlavu katolické církve za zbabělosti. Prý se Hitlera bál. Proto proti jeho metodám veřejně neprotestoval. Jenže byli to nacisté, kteří měli z papeže prokazatelně strach. Vládl sice jenom malému území, avšak jeho prohlášení měla vliv na životy miliony katolíků z celého světa. Mohl by například oznámit, že každý katolík, jenž bude napomáhat vyvražďování jiného národa, přijde do pekla. Copak si Pius XII. neuvědomoval svou moc? Nebo s vyvražďováním Židů souhlasil?

Někteří historikové označují mlčení Svatého otce za mýtus, který se zrodil zejména v komunistických zemích. Napočítali celkem sedmnáct papežových veřejných protestů proti chování představitelů třetí říše, ačkoliv šlo o obecně formulovaná prohlášení. V roce 1939 například papež podpořil protest holandských biskupů proti deportacím Židů. Tato aktivita však měla za následek ještě urputnější pronásledování izraelitů. Snad proto se Pius XII. k této záležitosti vyjádřil velmi opatrně. Zřejmě nejsilnější slova na toto téma zazněla v jeho vánočním poselství z roku 1942: „Aniž se čímkoliv sebeméně provinily a výhradně pouze z prostého faktu své národnosti či rasy, byly statisíce osob odsouzeny k smrti nebo postupnému vyhlazování,“ upozorňuje hlava katolické církve. Udělal však něco proto, aby tomuto vraždění zamezil?

Nenápadný ochránce

Někteří židovští představitelé nemohou Piovi XII. přijít na jméno. Vždyť nezachránil ani tisícovku Židů, kteří žili na dohled Vatikánu. Jiní naopak papeže velebí. Například židovský rabín Pinchas Lapide navrhoval vysázet Svatému otci v Jeruzalémě milion stromů, neboť tolik židovských životů podle jeho názoru papež nepřímo zachránil. Kdo má tedy pravdu? Přehlížel papež Židy, nebo je zachraňoval?

Již v roce 1939 vydává Vatikán Židům 3 000 víz do Brazílie. Jedná se však pouze o ty představitele Mojžíšova národa, kteří přestoupili ke křesťanství. Podobně zajišťuje Svatý stolec bezpečí dalším Židům, kterým pomáhá vycestovat do jiných států Jižní Ameriky. Znamená to, že papež se zasadil o záchranu pouze konvertitů a ostatní nechal s klidem umřít?

TIP: Peníze, které rozpoutaly peklo: Kdo financoval vzestup Adolfa Hitlera?

Pius XII. sice zřejmě jevil zájem především o ty, kteří přijali křest, později však podal pomocnou ruku i ostatním. Vydal povolení, aby kněží vystavovali Židům falešné křestní listy. I pokyn, aby se pronásledovaní mohli skrývat v klášterech a kostelech. Po obsazení Říma nacisty roku 1943 katolická církev ukryla několik set římských Židů ve svých klášterech. Zhruba tři tisíce jich dokonce našlo útočiště přímo v letním sídle papeže Castel Gandolfo. Uvádí se, že z deseti tisíc římských Židů jich tehdy katolická církev zachránila celých sedmdesát procent!

Po skončení války se papež setkává s osmdesáti zástupci židovských uprchlíků, kteří chválí jeho štědrost. Rozhodně nelze tedy tvrdit, že papež všemu násilí ze strany nacistů jenom nečinně přihlížel. Pravděpodobně však mohl pro záchranu Židů udělat více. Stejně jako představitelé dalších světových velmocí…