Neznámé podoby Učitele národů: Jan Amos Komenský a svobodní zednáři

Jistěže ne, odpoví rychle poučený čtenář. Vždyť Komenský žil v letech 1592 až 1670 a svobodné zednářství se u nás objevilo až v roce 1741 s francouzskými důstojníky v rámci války o dědictví rakouské (1740–1748).

Příliš oddaný ctitel

Celý problém je však trochu složitější. Komenský byl mimořádný myslitel, kterého již v renesanci znala většina Evropy. Sám byl výrazně ovlivněn svými předchůdci a prostřednictvím rozsáhlého díla dokázal své myšlenky předat následovníkům. To dokládá například archivář Zemské banky a dekadentní básník Emanuel Lešetický z Lešehradu (1877 až 1955), který měl za to, že učitel národů byl coby člen jednoty bratrské ovlivněn hnutím stavitelů chrámů (původ zednářů totiž má být odvozen od cechu stavitelů, což naznačuje už jejich název).

Tím však přehled složitých vazeb nekončí. Následně pak prý charismatický intelektuál ovlivnil zednáře, a to prostřednictvím svého díla. Návaznost Lešetický našel dokonce v samotných Konstitucích svobodných zednářů. 

Za další důležitý důkaz pak považoval Komenského dílo Via lucis, ve kterém autor uvádí své plány na všenápravu lidstva. Mnohé naznačuje už rozsáhlý podtitul Cesta světla dosud vyhledaná a i nadále vyhledávaná, to jest promyšlené pátrání, jak v blížícím se soumraku světa úspěšně šířit světlo rozumu, moudrost, po všech myslích všech lidí a po všech národech.

S podobnými závěry souhlasí i komeniolog a svobodný zednář Rudolf Jordán Vonka, který však kouzlu velkého evropského myslitele podlehl až příliš: „Pracoval jsem v Komenském rád, představoval jsem si ovšem, že té práce k poznání vedoucí bude více. Když jsem objevil, že vycházíme z Komenského, někteří starší bratří se domnívali, že jde o mou manii (…).“

Jeden prsten vládne všem

Souhlasil však s Amosovým vlivem na zednářství i někdo jiný než jen několik konkrétních badatelů? Vždyť kolem celého bratrstva panují miliony dohadů, polopravd a mýtů, mezi kterými často těžko hledají pravdu i samotní zednáři. Za člena tak někdy bývá označován třeba Tomáš Garrigue Masaryk, který jím však nikdy nebyl.

Jisté konkrétní vazby však najít přece jen můžeme. Například klenotem řádu je zlatý prsten, na kterém stojí: „Nikdo z nás nežije sobě samému.“ To velmi souzní s Amosovým: „Člověk nerodí se sobě samému, ale i Bohu a bližnímu.“

Vrátíme-li se pak k dílu Via lucis, může nás zaujmout pasáž: „K dosažení stanovených cílů všeobecného ozáření (Panaugie) stanovíme nyní vhodné prostředky. Jsou celkem čtyři: universální knihy, universální školy, universální sbor učených mužů a universální jazyk. Všechno to je nové a musí to být novou péčí od základů vybudováno.“ Svobodné zednářství přitom klade hlavní důraz na onu svobodu sboru.

Další vazbu můžeme najít v jednom z vydání Komenského díla Pansophiae prodromus, v němž je zobrazena ženská postava, které u nohou leží například i úhloměr (úhelník) a kružítko (kružidlo), tedy známé zednářské symboly. Nic z toho však samozřejmě není žádný nevyvratitelný důkaz. 

Existuje však i přímá vazba, kterou vyjadřuje název zednářské lóže Jana Amose Komenského, která byla založena 12. května roku 1919. Inspirace v podobě názvu však není zdaleka vše, tato lóže se totiž programově hlásí k odkazu učitele národů, jeho myšlenkám a ideovému dědictví.

TIP: Kdo tahá za nitky světa? Opravdu nám vládnou svobodní zednáři?

České zednářství navíc vyzdvihuje odkaz národní minulosti a velkými inspiračními zdroji se tak stali Petr Chelčický, Jan Hus, Josef Dobrovský a v neposlední řadě samozřejmě i Jan Amos Komenský. Aby také ne, vždyť šlo o jednoho z nejoriginálnějších myslitelů, kterými se naše dějiny mohou pochlubit.