Neúspěšné manželství: Proč nepustila Hedvika Vladislava Jagella do ložnice?

Polské královně Hedvice z Anjou se postarší ženich ani trochu nezamlouval a neváhala mu to dávat najevo
19.06.2018 - Marián Šimkulič


Ve 14. století sousedilo Polské království s podstatně větším Litevským velkoknížectvím, a oba byli obklopeni mocnými nepřáteli. Řešení se nabízelo. Na polském trůně pro mladičkou královnu Hedviku z Anjou hledali vhodného ženicha. Už ji sice zasnoubili s Vilémem Habsburským, ale pro polské a litevské stavy to nebyl přijatelný kandidát. Volba padla na litevského velkoknížete Jagella z rodu Gediminovců, který po přijetí křtu a jména Vladislav II. převzal dne 4. března 1386 polský trůn.

Vstupní dohoda o budoucí unii byla uzavřena téměř o rok dříve a velkokníže Jagello se v ní společně s bratry a dalšími pokrevními příbuznými zavázal k přijetí křtu, dále ke znovuzískání ztracených polských území, k propuštění polských zajatců z předcházejících bojů, k zaplacení 200 tisíc florénů za zrušení zásnub s Vilémem a k připojení Litevského velkoknížectví k Polskému království. 

Král, který se nelíbil

Královně Hedvice se volba ženicha nezamlouvala, i když s ní formálně souhlasila. Velkou roli hrál věkový rozdíl. Zatímco jí bylo teprve jedenáct, manželovi 34, a ještě k tomu to byl pohan. Její snoubenec Vilém Habsburský byl jen o čtyři roky starší a podobně jako ona obdivoval rytířské souboje, minstrely s jejich básněmi a písněmi a vůbec život na dvoře. Navíc Habsburk se jí nemínil vzdát a ubytoval se v krakovském domě Gněvoše z Dalevic. Jak napsal nejvýznamnější polský historik středověku Jan Dlugoš: „Královna Hedvika odcházela z Wawelu ve společnosti rytířů a dvorních dam do kláštera svatého Františka, kde se v refektáři kláštera bavila tancem a vzpomínkami se svým rakouským nápadníkem”

Ve středověku panoval názor, že dvanáctiletá dívka je již zralá pro naplnění manželství. A ačkoli královně Hedvice k plným dvanácti letům chybělo ještě půl roku, řekla si, že nebude čekat, až se vdá za Jagellonce a pozvala si bývalého snoubence na královský hrad. Jak napsal historik: „Vilém měl poznat tajemství postele s královnou Hedvikou, ale díky prozíravosti strážců se do ložnice nedostal“. Jiní svědkové však tvrdí, že Habsburk opustil Wawel až poté, co se s královnou tělesně sblížil. Strážcové byli na Habsburka tak rozezleni, že ho chtěli zavraždit, avšak jemu se podařilo utéci z okna paláce v koši na prádlo. Královna se rozhodla ho následovat, ale brána Wawelu byla již zamčená.

Později Vilém prohlásil, že manželství s Hedvikou naplnil. Na to Řád německých rytířů, který tehdy ovládal část současného Polska u Baltu, tvrdil, že manželský slib královny s litevským Jagellem je ve světle těchto událostí neplatný. Horlivě to potvrzoval i Habsburk, který se až do Hedvičiny smrti neoženil, považujíc se za jejího legálního manžela. Říká se, že Vilém se v převlečení za kupce zúčastnil svatby své milenky s Jagellem, ba dokonce se s ní scházel ještě celé tři roky po svatbě. Tvrdil to Gněvoš z Dalevic, a až poté, co královna přísahala na Bibli, že je nevinná, prohlásil, že „lhal jako pes”

Odsouzeni k nenávisti

Jaké tedy bylo soužití královského páru? Od začátku neúspěšné. Král Vladislav nemluvil polsky, hovořil pouze rusky a litevsky. Na rozdíl od manželky neovládal ani latinu a němčinu. Dokonce neuměl ani číst a psát! Byl nižšího vzrůstu než jeho žena, a začal plešatět. Zcela abstinoval, neboť kvůli obavám z otravy pil pouze vodu. Rád dobře jedl, a často si užíval koupele, čemuž se velmi divili jeho poddaní. Až do konce života zachovával typické pohanské zásady, což velmi hněvalo jeho královskou manželku. Třikrát se obracel předtím, než vyšel z domu, házel za sebe dřívka a chlupy, které si vytrhl z brady pečlivě omýval, aby si je následně vložil mezi prsty.

TIP: Nejzoufalejší manželky historie: Výjimečná krása předznamenala jejich pád

Rozpory mezi manželi se jen prohlubovaly. Královna celé roky nepustila krále do své ložnice. Chodila zahalená černým závojem, a jakmile se k ní přiblížil, s hněvem se od něj odvracela. Když jí zpovědník přikázal, aby plnila “manželské povinnosti”, demonstrativně opustila zpovědnici. Dá se říci, že žili odděleně a měli také svá vlastní královská panství.

Když ani po dvanácti letech královna neotěhotněla, budoucnost království byla ohrožena. Nakonec se však nejlepším lékařem stal čas. V roce 1396 se královský pár začal stále častěji ukazovat společně na veřejnosti. Po letech přišla Hedvika do jiného stavu, ale dcera, která se narodila v roce 1399, bohužel zemřela a po třech týdnech ji následovala i královna. 


Další články v sekci