Neúspěch Zimního krále: Proč české angažmá Fridricha Falckého nevyšlo?

Jakub I. sám sebe pasoval do role mírotvorce, kterému je protizákonné stavovské povstání zcela cizí. Navíc se mnoho let snažil o dobré vztahy s katolickým Španělskem a nezapomínejme na finanční rozměr případné vojenské podpory.

Sliby ze všech stran

Také Fridrichem očekávaná pomoc z Nizozemí byla spíše symbolická. Přesto situace vypadala na začátku krátkého panování poměrně nadějně. Ačkoliv nový český král nemohl přes veškerá naléhání příliš počítat s pomocí zbylých německých protestantů, připojili se k němu i rakouští stavové a samozvaný uherský král (původně sedmihradský kníže) Gábor Bethlen, který stál v čele protihabsburského povstání. Naproti tomu se císařské síly opíraly především o vzdálené španělské jednotky a říšské katolíky, v prvé řadě o bavorského vévodu.

Problém nastal, až když došlo na lámání chleba. Gábor Bethlen sice disponoval velikým vojskem, přes veškeré sliby si však vždy hleděl, aby válečné operace přinesly prospěch hlavně jemu. Neváhal ujišťovat Fridricha o své bezmezné podpoře, zatímco vyjednával s Habsburky podmínky separátního míru.

Váhaví Češi

Také čeští stavové se zavázali poskytnout na vedení války veškerou možnou podporu, ovšem mnohdy zůstalo jen u slibů a bezcenných úpisů. Ani pražští měšťané se nechtěli finančně podílet na riskantním podniku a přes velice pokořující žádost krále i královny odmítli poskytnout peníze na vyplácení žoldu stavovským vojákům. Naopak slezské stavy přispěly neobvykle štědrou částkou, obzvláště ve srovnání s lakotným panstvem v Čechách.

TIP: Sázka na „krále seladona“: Mohl Fridrich Falcký zachránit české království?

Když pak Fridrich osobně vytáhl do pole, čeští velmožové sami váhali, zda ho mají následovat. Není proto náhodou, že v řadách bělohorských bojovníků vidíme pouhé dva představitele české vysoké šlechty.