Nesmrtelný alchymista a kámen mudrců: Kdo byl tajemný Nicolas Flamel?

V ulici Montmorency číslo 51 pařížské historické čtvrti Marais stojí budova z roku 1407, která je považována za nejstarší zachovaný měšťanský dům francouzského hlavního města. Jeho majitelem a prvním obyvatelem byl jistý Nicolas Flamel, osoba ve své době vážená a také dosti tajemná. Flamel působil sice jako písař a obchodník s knihami, ale kromě toho se intenzivně zabýval alchymií a jinými hermetickými naukami. Dnes se v přízemí jeho domu nachází luxusní restaurace.

Podivný sen

Flamel se narodil někdy okolo roku 1330 ve městě Pontoise, ležícím severně od Paříže. Přestože pocházel z chudé rodiny, naučil se brzy číst a psát ve francouzštině a také trochu v latině. Stal se veřejným písařem a pak i přísežným písařem a iluminátorem rukopisů při pařížské univerzitě. Navíc si zřídil v Latinské čtvrti krám a vydělával prodejem knih a rukopisů, což bylo v té době lukrativní povolání.

Podle legendy se Flamelovi jedné noci zjevil ve snu anděl a ukázal mu knihu popsanou jakýmisi hieroglyfy. Sdělil mu, že ničemu v knize neporozumí, ale jednoho dne prý prohlédne a najde v ní to, co nikdo jiný. Až po letech, v roce 1357, mu nabídl neznámý muž ke koupi knihu vázanou v kůži, jež se navlas podobala té, kterou viděl kdysi ve snu. Flamel ji bez váhání koupil, aniž v ní dokázal číst.

Po dvacet let si spolu se svou ženou Perenellou lámal nad textem hlavu, než přišel na to, že kniha je židovského původu. Rozhodl se tedy vyhledat některého židovského učence, který mu pomůže text vyložit. Ale židé, pronásledovaní ve Francii od dob Filipa IV. Sličného, buď uprchli, nebo konvertovali ke katolicismu. Proto se Flamel roku 1378 vypravil z Paříže spolu s dalšími poutníky svatojakubskou cestou do Santiaga de Compostella, aby navštívil španělské židovské synagogy. 

Náhoda ho přivedla k učenému lékaři Mistru Canchesovi, židovskému konvertitovi. Podle kopie, kterou s sebou Flamel přinesl, Canches poznal, že se jedná o text kabaly, staré židovské esoterické nauky založené na mystickém výkladu Starého zákona. V autorovi knihy odhalil jistého žida Abraháma, alchymistu a filozofa. Španělský učenec se rozhodl následovat Flamela zpět do Paříže, aby na místě prostudoval originál Abrahámova rukopisu. Cestou však onemocněl a zemřel ještě před koncem putování v Orléansu.

Zrození legendy

Flamel, nyní již zčásti poučen, pokračoval ve studiu záhadné knihy a 17. ledna 1382 dospěl k prvním výsledkům. Podle návodu obsaženého v Abrahámově knize ohříval v peci předepsanou substanci, která měnila barvy, až skončila jako bílá látka. Bílý elixír pak spolu s roztaveným olovem transmutoval v čisté zlato. Podobným postupem dokázal prý Flamel proměňovat ve zlato i rtuť. Soudí se, že objevil také kámen mudrců, který umožňoval nejen transmutaci kovů, ale svému majiteli zajišťoval dokonce nesmrtelnost.

TIP: Tajemná alchymie: Obor lákající seriózní vědce i naprosté šarlatány

Ať už o jeho experimentech soudíme cokoli, faktem je, že od roku 1382 byl Nicolas Flamel velmi bohatým mužem. Svého bohatství nezneužíval a naopak se stal štědrým dárcem a podporovatelem chudých a nemocných. Založil 14 špitálů a dal postavit tři kaple. Dosáhl vysokého věku a zemřel v Paříži 22. března 1417.

Zanechal po sobě rukopis knihy, která poodhalovala část jeho tajemství. Pod titulem Kniha hieroglyfických obrazů vyšla dvě stě let po Flamelově smrti tiskem. Sama Abrahámova kniha se na dlouho ztratila, ale objevila se údajně v první polovině 17. století v majetku kardinála de Richelieu. Pak ovšem zmizela definitivně.