Mořeplavcův odkaz: Kryštof Kolumbus zanechal ve světě nesmazatelné stopy

Pevnina i ostrovy západní polokoule jsou doslova poseté lokalitami, které svým názvem přímo odkazují na příjmení nejslavnějšího objevitele v dějinách. Již v roce 1821 se na severu Jižní Ameriky po porážce španělské nadvlády konstituovala takzvaná Velká Kolumbie a jeden z jejích nástupnických států nese jméno Kolumbie dodneška. Po ní druhým největším územím, které v současnosti připomíná mořeplavcovu památku, je Tichým oceánem omývaná kanadská provincie Britská Kolumbie. Odkaz vedoucí k objeviteli Ameriky v sobě skrývá i název hlavního města Spojených států amerických Washingtonu D. C. – zkratka v druhé části totiž skrývá termín District of Columbia, přičemž poslední výraz v době založení města roku 1790 odkazoval k dobovému názvu vznikajícího severoamerického státního konglomerátu. Lze tedy říci, že připomínka janovského mořeplavce se pomyslně nachází v samotných základech státnosti USA.

Columbus na každém kroku

Měst pojmenovaných po Kryštofu Kolumbovi najdeme na současných mapách Ameriky skutečně hodně. Památku velkého mořeplavce však připomínalo či stále připomíná také množství námořních plavidel – ruským kolesovým parníkem Christofor Kolumb z konce 19. století počínaje, americkým těžkým křižníkem z doby druhé světové války USS Columbus pokračujíce a španělskou vojenskou fregatou Cristóbal Colón spuštěnou na vodu roku 2010 konče.

A lidské výtvory nesoucí jeho jméno se podívaly i mimo zemskou atmosféru: americký raketoplán Columbia byl zničen při tragické nehodě roku 2003, modul Columbus na orbitální kosmické stanici ISS slouží od roku 2008 doposud.

Literární hrdina

Život a činy janovského mořeplavce do moderní krásné literatury poprvé uvedl (ač to pravděpodobně sám neměl v úmyslu) americký romantický spisovatel Washington Irving. Ve své publikaci Život a cesty Kryštofa Kolumba, původně zamýšlené jako vědecké, totiž roku 1828 představil hlavního hrdinu v romanticko-osvícenském duchu jako moderního bojovníka proti středověkému tmářství. Právě díky jeho textu zakořenilo v americké společnosti na celé další století přesvědčení, že právě Kolumbus přišel jako první s převratnou myšlenkou o kulatosti země.

Z řady dalších popularizačních biografií a dobrodružných příběhů, v nichž Kryštof Kolumbus sehrál během následujících dvou staletí hlavní roli, vyniká zejména kritikou oceňovaná autobiografická fikce The Memoirs of Christopher Columbus Stephena Marlowa z roku 1987. Na poli vědeckofantastické literatury se pak kolumbovského tématu tvůrčím způsobem ujal současný spisovatel Orson Scott Card v díle Vykoupení Kryštofa Kolumba z roku 1996.

Hvězda stříbrného plátna

Pětisté výročí slavné objevné plavby se roku 1992 pokusily připomenout hned dva historické filmy. Zatímco výpravně pojatý snímek 1492: Dobytí ráje režiséra Ridleyho Scotta je dodnes považován za významný popularizační příspěvek ke kolumbovské problematice, konkurenční film nazvaný jednoduše Kryštof Kolumbus u kritiků již v době svého uvedení do kin zcela propadl.

Nebylo to však ani zdaleka poprvé, co se objevitel Ameriky objevil na stříbrném plátně – již roku 1923 si vděčné téma pro svůj němý historický snímek Christoph Columbus zvolil v Německu působící maďarský režisér Márton Garas. Na britský poválečný film z roku 1949 natočený podle románu Rafaela Sabatiniho pak reagoval o dva roky mladší španělský snímek Alba de América, který proti britskému životopisnému pojetí postavil nacionalisticky vypjatého hrdinu rozšiřujícího slávu „svého“ království. Na televizních obrazovkách evropských diváků se pak hrdina z Janova objevil roku 1985 ve čtyřdílném seriálu italské provenience.

TIP: Odvrácená strana slavného mořeplavce: Kolumbe, táhni domů!

Život jednoho z domácích hrdinů na Apeninském poloostrově se od konce 17. století mnohokrát stal námětem pro nově se rozvíjející a stále populárnější žánr – operu. Vůbec poprvé se kolumbovská látka ve zpívané podobě na divadelních prknech objevila roku 1690 v kusu Il Colombo ovvero L'India scoperta (Kolumbus aneb objevení Indie) skladatele Bernarda Pasquiniho. Během 18. a 19. století exotická tematika lákala i další hudební skladatele – za všechny můžeme jmenovat mistra vypjatých eposů Richarda Wagnera, který roku 1834 zkomponoval doprovod k dramatu Theodora Apela Columbius.