Mincovní konsorcium: Největší zlodějina raného novověku (2.)

Od počátku 17. století se svět potýkal s krizí, drahých kovů totiž nepřibývalo zdaleka tak rychle, jak se očekávalo. Nové konsorcium se svými představiteli i řadou dalších, v pozadí se ukrývajících společníků, hodlalo této krizi čelit tím nejjednodušším způsobem. Každé platidlo vyšlé z mincoven mělo od tohoto okamžiku nižší obsah stříbra, čímž jejich hodnota valem upadala.

TIP: Přečtěte si, jak se vzniku konsorcia došlo

Vytunelování státu

Navzdory fantastickým částkám, které konsorcium během jediného roku vydělalo, jako by ani tato suma nebyla jednotlivým podílníkům dostatečná. Skloubením moci konfiskačního komitétu a mincovního konsorcia do jedněch rukou totiž vznikl prostředek, jak přijít k ještě dalekosáhlejšímu bohatství. Osoby, třímající v rukách nevýslovnou moc, se mohly pomocí „nepatrného“ a těžko doložitelného podvodu obohatit nejen na úkor postižených přívrženců stavovského povstání, ale i na účet státu.

Celá záležitost fungovala na velmi jednoduchém principu. Obvinění šlechtici či měšťané se mohli radovat z nově nabyté svobody. Na rozdíl od méně šťastných prominentů rebelie, kteří byli popraveni na Staroměstském náměstí, získali od císaře milost. Svou existenci si však museli tvrdě vykoupit tím, že za náhradu odevzdají určitou část svých statků. Tato zásada by byla ještě přijatelná za podmínky, že by se jednotlivá panství odprodávala za skutečnou tržní cenu. Pánové dozorčí však rychle pochopili, že právě v této klauzuli se skrývá možnost výnosného obchodu. A tak se příliš nerozpakovali a odkupovali jednotlivá panství za odhadní sumy, přičemž zhodnocení majetku zůstávalo v jejich pravomoci. Karel z Lichtenštejna a suita jeho věrných obchodních přátel tak rychle a levně přicházela k dalším a dalším majetkům.

Zcela opačně na tom byli ti, kteří se do finančních machinací čile a s vervou zapojovali na druhé straně. Protože si členové konsorcia byli vědomi nevýhodnosti stávajících peněz, mincovní hotovost okamžitě otáčeli za další nákup nemovitostí. A aby tento grandiózní tunel nebyl na první pohled nápadný, rozprodávali si statky mezi svými rodinami a přáteli. Do jejich kapes proudilo čím dál více pozemků, z nichž jednotliví představitelé skládali svá vznikající dominia.