Masakr svatebčanů: Krvavá legenda o devíti křížích

Dle pověsti našel v lesích kolem Hlubokého majetný sedlák ze vsi raněného koňského handlíře z Uher. Snad se na něm vyřádila nějaká loupeživá tlupa, kterých se po kraji ukrývalo vždy dost. Psal se rok 1539. Sedlák muži pomohl a odvezl ho k sobě domů, kde se o mladíka postarala sedlákova dcera. Pečlivě mu čistila rány a dávala pít posilující nápoje. Podařilo se jí rozdmýchat nejen jiskru života ve skomírajícím těle, ale také cit v srdci handlíře.

Nevhodný ženich

S dívkou si navzájem přísahali lásku, ovšem její otec rozhodl jinak. Když zjistil, jak se věci mají, musel mladík odejít a dceru sedlák pro jistotu zavřel do nedalekého kláštera, než pro ni najde vhodnějšího ženicha. Protože byl movitý a v kraji známý, netrvalo dlouho a o dívku se začal ucházet bohatý ženich. Slovo dalo slovo, ruku na to a už se chystala svatba.

Z běhu událostí však nebyla veselá ani nastávající nevěsta, ani její milý, který se zrovna vrátil zpět do kraje, ve kterém zanechal svoje srdce. Schylovalo se k strašlivé tragédii. Legendy, které se kolem devatera křížů splétají, nejsou zcela jednoznačné v tom, zda chtěl handlíř svoji milou získat, nebo potrestat za opuštění dávného slibu. Jisté ale je, že se smluvil s místním myslivcem, který prý měl jako příležitostnou práci sem tam někoho odstranit. Nachystal s ním léčku na svatební průvod, vracející se z obřadu ve Velké Bíteši.

Příliš krutá pomsta

Na místě, kde nyní kříže stojí, čekali ti dva v záloze, a sotva se svatebčané přiblížili, spustili palbu. Záhy na zemi leželo sedm mrtvých a ať už šlo o záměr či nedopatření, handlířova milá byla mezi nimi. Když to mladík spatřil, obrátil svou zbraň proti komplicovi, který prý měl nevěstu zastřelit, a následně ukončil i vlastní život. Devět křížů je tak mementem devíti zmařených životů, které vyhasly pro lásku.

TIP: Klan lidožroutů: Okolí skotského Edinburghu sužovali v 15. století kanibalové

Mrtví měli být podle pověsti pochováni pod kříži. Prostřední patřil nevěstě, po její levici ležel milý a po pravici manžel. Kříž střežící věčný spánek myslivce měl nad vrahovou hlavou uhnívat a bylo prý třeba měnit ho častěji. Legendy se však často se skutečností rozcházejí a nejinak tomu nejspíš bude i v tomto případě. Archeologický výzkum totiž žádné ostatky nenalezl, stejně jako následné amatérské zkoumání lokality za pomoci bagrů. Existují sice svědectví o vyzvednutí kostí v šedesátých letech 20. století, ale čí kosti to byly a z jaké doby pocházely, už dnes můžeme těžko říci.