Legendární spartský král: Jaký byl ve skutečnosti hrdinný Leónidás?

Jedním z nejvážnějších společenských prohřešků ve staré Spartě bylo neoženit se a nemít děti. Bezdětní muži byli považováni za bezectné, i když jinak pro obec vykonali mnoho dobrého. Například výborného vojevůdce Derkyllida, který se během jedné ze spartských slavností dožadoval na přítomném mladíkovi, aby mu uvolnil své sedadlo, chlapec odmítl slovy: „Vždyť tys nezplodil toho, kdo by jednou podstoupil své místo mě!“

Třetí bratr

Leonidův otec, král Anaxandridés, ženatý byl, dlouho ale zůstával bezdětný. Nechtěl se rozvádět, proto přistoupil na to, že si vezme ještě druhou manželku - Prinetidiu. Ta mu porodila syna Kleomena. Hned na to ovšem otěhotněla i Anaxandridova první žena a někdy kolem roku 540 př. n. l. postupně porodila tři syny: Dóriea, Leónidu a Kleombrota. 

Novým králem se ovšem roku 520 př. n. l. stal nejstarší Kleomenés a dědická linie by byla přešla na jeho syny. Přestože Kleomenés vládl dlouhých třicet let, mužského potomka se mu zplodit nepodařilo. Po jeho smrti kolem roku 489 př. n. l. tak vláda přešla na Leónidu, protože jeho bratr Dorieos už byl v té době po smrti.

Vzhledem k tomu, že Leónidás, kterému tehdy mohlo být kolem padesáti let, ke spartskému trůnu přišel tak nečekaně, historikové nestačili zaznamenat takřka žádné podrobnosti o jeho životě. Předpokládá se však, že byl přímo zosobněním spartských ctností. Ještě před bitvou u Thermopyl proslul jako výborný velitel, zcela odevzdaný své obci a jejím zákonům. Když například viděl, že kdosi v boji panikaří a vykřikuje: „Nepřátelé jsou již blízko od nás!“, okřikl ho slovy: „Ale také my od nich!“ Nebo když ho vyzýval perský král, aby mu odevzdal své zbraně, Leónidás mu s klidem vzkázal, aby přišel a sám si je od něj zkusil vzít.

Dvojitá monarchie

Za manželku měl Leónidás o dvacet let mladší nevlastní neteř Gorgó. Vyprávělo se, že když se ho Gorgó před odchodem k Thermopylám ptala, co si přeje, aby dělala, on, protože tušil, že už se nikdy nevrátí, jí řekl: „Vdej se za silného muže a poroď mu zdravé děti.“ Jestli se jeho doporučením řídila, nevíme. Leónidás sám měl jediného syna, který se ještě jako dítě stal králem po něm. Mladík však zemřel bez potomků ve věku kolem třiceti let. I když Leónidův rod vymřel, jeho legendární odkaz žije dodnes.

TIP: Překvapivý objev: Badatelé vystopovali neznámou bitvu u Thermopyl

Zajímavostí je, že Leónidás nebyl jediným králem. Na spartské monarchii bylo zvláštní to, že měla krále dva. Konkrétní Leónidův spolukrál Leotychidas panoval mezi lety 491–476 př. n. l. a bitvy u Thermopyl se nezúčastnil. Podle spisovatele Hérodota vzniklo dvojvládí tím, že žena jednoho ze spartských králů porodila dvojčata a odmítala říct, který z jejích synů se narodil jako první. Sparťané proto ustanovili za vládce pro jistotu oba dva. Bratři potom založili dva spartské královské rody, jejichž potomci vládli ve Spartě až do konce 3. století př. n. l. 

Hlavním úkolem spartských králů byla péče o státní kult (pořádání veřejných obětí a náboženských slavností) a velení vojenským výpravám. V nejstarších dobách táhli králové do bitvy vždy společně, v Leónidově době se už na tomto pravidle příliš nelpělo.