Krvavá svatba aneb Noc svatého Bartoloměje (2)

Sotva skončila svatba, začala královna-matka Kateřina Medicejská uskutečňovat plán, který nosila dlouho v hlavě. Navedl ji k němu kdysi španělský vyslanec don Francisko de Alava a od té doby jí nesešel z mysli. Její nenávist vůči admirálu Colignimu, který jí ukradl syna, se vystupňovala do té míry, že se ho rozhodla zbavit násilnou cestou.

TIP: Přečtěte si, co stálo na pozadí obrovského masakru

Počátek krveprolití

Do svých komnat v Louvru svolala spikleneckou schůzku několika předních katolických vůdců, kde vražedný plán uzrál. Do věci byl mimo jiné zasvěcen vévoda Jindřich de Guise, nejstarší syn někdejšího vůdce katolíků Františka, a nyní sám hlava nesmiřitelných katolíků. Pro plán vraždy byl získán jistý pan de Maurevert. Dne 21. srpna ho přivedli potají do domu kanovníka Villemura, který se nacházel blízko Louvru. Kolem této budovy pravidelně procházel admirál Coligny, když se vracel od krále do svého domu. Maurevert vyčíhal vhodný okamžik a vystřelil po Colignym z přízemního okna. Zasáhl však jen jeho ruku. Zranění to nebylo příliš těžké, ale upoutalo admirála na lože. Po atentátu vzniklo velké pozdvižení mezi hugenotskou šlechtou a sám král spolu s Jindřichem Navarrským spěchali plni obav o admirálův život k jeho lůžku.

Kateřina využila toho, že byl Coligny dočasně vyřazen ze služby u dvora a jala se svého královského syna přesvědčovat o tom, že je v nebezpečí života, že hugenoti plánují velké spiknutí proti jeho osobě. Tato smyšlenka našla nakonec u Karla IX. živnou půdu a on, člověk nestálý a snadno ovlivnitelný, souhlasil s tím, že je třeba hugenoty vyhubit. Protože Kateřina Karlovi IX. zcela nevěřila, spojila se s Guisy, kteří měli v noci zmobilizovat všechny katolické síly ve městě. Signálem k velkému vraždění měl být hlas zvonu kostela Saint-Germain l´Auxerrois naproti Louvru. Sám Jindřich de Guise měl dovršit vraždu raněného admirála. Protože mezi katolickými Pařížany to už vřelo, stačil malý impulz, aby se rozpoutalo peklo.

Krutá dohra oslav

Ve dvě hodiny v noci z 23. na 24. srpna, na den svatého Bartoloměje, spustily zfanatizované tlupy katolíků, se znamením bílého kříže na klobouku nebo bílou páskou na rukávě, krvavou řež. Za zvuku kostelních zvonů byly domy hugenotů, předem označené vápnem, vzaty útokem. Jejich obyvatelé bez rozdílu věku a pohlaví byli nemilosrdně ubiti, zabíjelo se i v komnatách a chodbách Louvru. Banda ozbrojenců pod Jindřichem de Guise vylomila vrata Colignyho domu v ulici Bétisy. Pronikli do ložnice, kde ležel admirál a zasadili mu smrtelnou ránu. 

TIP: Čarodějnictví v klášterech: Co vyvolalo posedlost francouzských jeptišek?

Masakr trval několik dní a bylo obtížné ho zastavit. Uvádí se, že jen v Paříži byly zabity dva až čtyři tisíce hugenotů. Vlna násilí se však přelila do dalších měst a za oběť jim padly v Orléansu, v Bourges, v Lyonu, Saumuru a jinde další tisíce protestantů. Jen málo z nich se zachránilo útěkem, jiní pod hrozbou násilí konvertovali ke katolické víře. Jindřich Navarrský, který se těšil osobní ochraně krále Karla, přežil a skončil v Louvru jako zajatec. Až po měsících se mu podařil útěk z této zlaté klece a on sám se postavil do čela hugenotské armády.