Když je otcem neznámý vojín: Znásilnění ženy vojákem bylo v minulosti běžné

Kdo je otcem dítěte? Někdy matka neví, nebo nechce sdělit – pro tyto případy znalo právo pojem „Neznámý vojín“, který sloužil jako uspokojivá odpověď pro úřady...
13.04.2019 - Tomáš Konečný


Milostný vztah sedláka Jana Kodady ze Záhoří s devětadvacetiletou Alžbětou Píškovou ze Bzí, který vedl k těhotenství a porodu, se zachoval i v třeboňském archivu. Když se v roce 1724 „provalil“, žena o hospodáři před vrchnostenskými úředníky uvedla: „Naváděl mě, abych to svedla na vojáky, potom chtěl, abych někam zašla, a když z kouta vyležím, budu-li míti syna, když bych ho odchovala, abych mu jej přinesla, že on jej vezme.“ Když si lidé na gruntu jejího těhotenství povšimli, sami ji radili, aby to svedla na vojáky a nedostala se tak do řečí.

Obtěžkána vojákem?

Ne vždy však sousedé a úředníci takové výmluvě uvěřili. Jistá Dorota Přesličková, dcera měšťana z Dolního Bukovska, sloužila v roce 1723 u svého strýce Steinera. Když ji 27. března poslali na trh v Týně nad Vltavou, znásilnil ji u lávky do Tetína nějaký voják. Služka ovšem přepadení nenahlásila, takže když se počátkem července s viditelnými příznaky těhotenství svěřila své matce a tetě, její příhodě neuvěřily stejně jako ostatní obyvatelé Bukovska. 

TIP: Smutný úděl Židů v Čechách: Jak se v novověku měnilo jejich postavení?

I úředníci panské vrchnosti pojali podezření, že neznámý voják je báchorka, za niž stojí Dorotina teta, která chce zatajit mužův poměr s neteří. Kancelářský zápis jejich výslechů uvádí: „Tetu jsme odbyli, dali jsme předvolati matku. Ta zase mluvila, že je její dcera obtěžkána, ani s ní nemluvila, nýbrž její sestra o tom povídala, a tak z jednoho do druhého vše pletou, všechno naštimováno je; ale však nevíme, nýbrž jak se doslejchá, že by měl Jiřík Steiner, strejc její, u kterého sloužila, s ní vinen bejti, těžko dokázati, když obtěžkána k tomu nechce svolit, nýbrž na svým stojí.“

Symbolický trest

Světlo do případu přinesla až porodní bába Justina Hauerová z Třeboně. Ta 24. listopadu téhož roku pomáhala Dorotě při porodu a bezprostředně po něm zašla do zámku na vrchnostenskou kancelář, kde vypověděla, že se dítě narodilo o dva týdny dřív, než mělo. Tvrdila, že Dorota ani v největších bolestech nemluvila o nikom jiném než o vojákovi, který se jí zmocnil. Její strýc Steiner byl po přísaze, že není otcem dítěte, očištěn a Dorota dostala symbolický trest upletení půl špulky příze. Zdá se, že si skutečně nic nevymyslela, ale kvůli tomu, že ženy sváděly své těhotenství na neznámé vojáky, tak jí nikdo neuvěřil. 


Další články v sekci