Karel II. z Liechtensteina-Castelcornu: Biskup císařského věku

Hrabě a olomoucký biskup v letech 1664–1695 byl synem císařského generála. Dostalo se mu výborného vzdělání na univerzitě v Ingolstadtu, kde získal doktorát z práv. I přes to, že byl od roku 1640 olomouckým kanovníkem, na kněze byl vysvěcen až roku 1655. Když byl poté 12. března 1664 zvolen olomouckým biskupem, nastalo pro diecézi období stavebního rozkvětu. Karel II. působil nejen jako biskup, ale i jako světský kníže a je právem považován za druhého zakladatele Kroměříže. Jeho vášní bylo stavitelství a dával to okázale najevo. Stavěl a opravoval rezidence v Kroměříži, Olomouci, Brně a zámky ve Vyškově a Mírově. Nutil i měšťany, aby se starali o své domy, a zvelebovali tak města. Ale nezapomínal ani na své biskupské povinnosti. Zakládal nové farnosti a pamětní matriky, nařídil slavení dne sv. Cyrila a Metoděje. Za jeho episkopátu však došlo k neblaze proslulým velkolosinským čarodějnickým procesům. Nechal na Mírově uvěznit Kryštofa Aloise Lautnera a ten byl nakonec, s biskupovým souhlasem, v září 1685 upálen. Roku 1666 byl Karel II. jmenován moravským zemským hejtmanem, poté už veškeré další posty odmítal. Zemřel 23. září 1695 a byl pohřben v olomouckém dómu sv. Václava.