Geniální podivín Alan Turing: Porazil Enigmu, své tajemství ale musel skrývat

Velitelé německého námořnictva jsou zděšeni. V posledních měsících přišli o obrovské množství ponorek. Usuzují z toho, že Britové disponují mnohem větším množství plavidel, než si mysleli. Ani ve snu je nenapadne další možnost. A to, že se Britům podařilo nemožné: rozluštit zprávy, kterými mezi sebou nacistické ponorky komunikují.  

Ovšem Britové šifrovací stroj Enigma, královnu v kódování tajných zpráv, skutečně pokořili a tím dle odhadu zkrátili trvání druhé světové války zhruba o tři roky. Kolik tím zachránili lidských životů, se snad ani nedá spočítat. Za výjimečným úspěchem stojí početný tým kryptologů vedených jedním geniálním, byť trošku podivínským vědcem Alanem Turingem...

Vědcem z lásky

Alan se narodil 23. června 1912 v Londýně. Ovšem rodiče se přestěhovali do Indie a tak výchova připadla chůvám a příbuzenstvu. Nečekejte génia hravě přeskakujícího ročníky. Alan se učil spíše průměrně. Jediné, čím se odlišoval, byla jeho vlastnost chápat vše doslova a též pravděpodobný Aspergerův syndrom. Ten mu znesnadňoval komunikaci s ostatními spolužáky. Jeho budoucí život zásadně ovlivnilo setkání se spolužákem Christopherem Morcomem. Diskutovali spolu o nových teorích v přírodních vědách, ale Alan si brzy uvědomil, že k Christpherovi cítí víc než jen přátelství a obdiv. Jak uvádějí Turingovi životopisci, byl jeho první životní láskou. 

Když proto Christopher v roce 1930 umíra na tuberkulózu, Alan tuto ránu osudu nedokáže zpracovat. Stane se ateistou a začne zcela jinak přemýšlet o lidském mozku a jeho materialistické povaze. A uctí Christopherovu památku tím, že se dá na vědeckou dráhu. Na King´s College v Cambridgi ho přijmou hned napoprvé…  

Válka v kódech

Na univerzitě se zabývá matematickými postupy a navrhne tzv. Turingův stroj. Bylo to abstraktní zařízení, které provádělo matematické operace v pevně stanoveném sledu kroků. Tento model se stal později základem pro vznik počítačů.

Potom Turingovo bádání přerušila druhá světová válka. Zvrátit průběh bojů vyžadovalo co nejvíce informací o chystaných útocích a pohybech vojsk. To znamenalo rozluštit zprávy důmyslného šifrovacího stroje Enigma. Ten v sobě spojoval jak mechanické, tak elektrické systémy. Výsledek? Přes 100 miliard možných nastavení! Proto si vedení německé armády nepřipouštělo prozrazení. 

Ovšem prolomit Enigmu se podařilo už polským kryptologům. Když však Polsko obsadil wehrmacht, museli vědci své poznatky zničit, aby je neprozradili. Na polské kolegy navázali Britové. V městečku Bletchley zřídili pracoviště, v němž shromáždili největší matematické, lingvistické, ale i šachistické mozky tehdejší doby. Ti zde od roku 1940 pracovali na čtení německých zpráv. To vše pod vedením Alana Turinga, který dostál pověsti svérázného vědce, neboť se v domnění, že je zde kvůli výpomoci na víkend, ubytoval v hostinci a do práce dojížděl na kole. A to mu vydrželo až do konce války…

Bombou k míru

V Bletchley Parku sestrojil Alan aparát, kterému se začalo říkat Turingova bomba. Dokázal simulovat činnost třiceti přístrojů Enigma najednou! A v ideálních podmínkách rozlousknout šifru i do hodiny. Zbývalo jen udržet informaci o prolomení Enigmy v tajnosti, aby Němci žili v přesvědčení, že jejich zprávy jsou před nepřítelem v bezpečí. Proto vždy spojenci udělali manévr, kterým se dalo odůvodnit získání informací o poloze nepřátelských jednotek. Práce týmu z Bletchey Parku sklízela ovoce například při vylodění v Normandii či v bojích v severní Africe.

Sněhurčino jablko

Po válce se Turing zabýval možnostmi umělé inteligence. Předvídal, jak se budou v budoucnu chovat inteligentní stroje a rozpracoval otázku jejich samoučení. Podílel se taktéž na vývoji prvních počítačů. Ovšem místo zasloužené odměny za válečné úspěchy a za neobyčejný rozvoj vědy, přišla krutá rána. V roce 1952 byl totiž vykraden a Turing přivolané policii oznámil, že podezřívá jednoho ze svých sexuálních partnerů. Zcela bezelstně přiznal, že je gay a očekával, že ho společnost pochopí a bude k jeho sexuální orientaci tolerantní. Ovšem v padesátých letech byla homosexualita v Británii neakceptovatelná a Turing byl obviněn a posléze i odsouzen za sexuální přestupky. Byla mu dána volba: buď jeden rok vězení či chemická léčba.

TIP: „Nepokořitelná“ Enigma: K prolomení nerozluštitelné šifry pomohla náhoda

Turing si zvolil druhou variantu, která se rovnala kastraci. Navíc mu byla odepřena práce na vládních výzkumech, nemohl vycestovat a stal se terčem anonymů a vulgárních posměšků. Tento tlak, potupení i fyzické změny, které přicházely v důsledku nucené „léčby“, vyústily v katastrofu. Turing si 8. června roku 1954 vzal jablko, napustil ho kyanidem draselným a kousl. Nikdo z jeho blízkých netušil, že jeho oblíbená Sněhurka od Walta Disneye bude jeho poslední inspirací. Geniální matematik spáchal sebevraždu v necelých dvaačtyřiceti letech…