František Palacký: Otec národa a největší z Moravanů (1)

V neděli 23. dubna roku 1876 se na pražském Žofíně pořádala národní slavnost s recepcí pro několik set osob. Hlavní postavou byl sedmasedmdesátiletý František Palacký a jeho celoživotní dílo Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě, které před několika měsíci dokončil. Cesta k tomuto unikátnímu dílu české historiografie však započala zcela nenápadně o více než padesát let dříve.

Zrození historika

Na Dobrovského doporučení dostal nabídku od Františka hraběte Šternberka zpracovat pro něj rodokmen. S výsledkem byl hrabě spokojený a Palackého doporučil dalším šlechtickým rodům. Tak se stal Palacký jejich archivářem s pevně stanoveným platem. Avšak největším přínosem byla obrovská kvanta nezpracovaných historických dokumentů, ke kterým se takto Palacký dostal a která po desítkách a stovkách let doslova doloval z prachu a zapomnění. Stanul tak před pomyslným eldorádem historika. 

První vydání jeho Dějin, které vyšly na konci léta roku 1836, bylo nevídanou senzací. Pracoval na něm celé čtyři roky a podařilo se mu podat poutavé vyprávění, které nebylo jen pouhým sumářem událostí a letopočtů, ale jehož záběr byl široký a šel do hloubky věci. Byla to první novodobá syntéza našich dějin sestavená na základě podrobného studia historických pramenů. A nic na tom nezměnil ani fakt, že pro nejstarší dějiny byly použity falešné rukopisy Královédvorský a Zelenohorský, o jejichž pravosti Palacký nepochyboval.

Čech, Slovan, nebo Němec

To, že tak velké pracovní nasazení dokázal zvládat, bylo dáno jeho snahou co nejlépe uspořádat svůj čas, velkou vytrvalostí a také finančním zajištěním. Toho dosáhl po svatbě s Marií Měchurovou, dcerou bohatého pražského advokáta, doktora Jana Měchury. Palackého sňatek se ovšem nelíbil některým českým intelektuálům. Nedokázali přijmout, že se český vlastenec spojí sňatkem s proněmeckou rodinou. Nemalou roli v tom jistě sehrál i fakt, že většina těchto kritiků měla hluboko do kapsy.

Dokončení: František Palacký: Otec národa a největší z Moravanů (2)

Nutno podotknout, že Palacký byl velmi ambiciózní, a protože společenský vzestup byl v té době vázán na německy mluvící prostředí, bylo nutné zamířit právě tam. Co posilovalo jeho postavení, bylo jeho chování, ze kterého vyzařovala přirozená autorita, široké znalosti a oděvy šité z kvalitních látek dodávající potřebnou důstojnost. Své výjimečné postavení ale nezneužíval. Naopak. Konexe využil k posílení české vědecké obce...