Doubravka a Mlada: Zbožné přemyslovské dcery bratrovraha (2)
Úděl Doubravčiny mladší sestry Mlady byl od počátku do konce jasný. Narodila se nejspíše někdy mezi lety 930–935 jako nejmladší dítě Boleslava I. Podobně jako Doubravka získala vzdělání v klášteře benediktinek v Řezně a byla určena pro církevní kariéru.
Předchozí část: Doubravka a Mlada: Zbožné přemyslovské dcery bratrovraha (1)
Kronikářské zprávy o Mladě jsou sice poměrně hojné, ale dost stereotypní a kusé. Kosmas o ní napsal: „… Mlada, panna zaslíbená Bohu vzdělaná ve Svatém písmu, oddaná křesťanskému náboženství, nadaná pokorou, líbezná v hovoru, štědrá příznivkyně chudých a sirotků a ozdobená veškerou poctivostí mravů. Ta se odebrala na zbožnou pouť do Říma a byla tam od apoštolského otce vlídně přijata. Pobyla tam nějaký čas a dobře se seznámila s mnišskými pravidly. Nakonec ji pan papež na radu svých kardinálů, a především proto, že chtěl přispět dobrotivou pomocí novému kostelu, vysvětil na abatyši se změněným jménem Marie a dal jí řeholi svatého Benedikta i opatskou berlu.“
„Potom nová abatyše, když dosáhla propuštění a apoštolského požehnání, aby přinesla do země české mnišskou řeholi, se i se svým přeradostným průvodem vydala zpět do drahé vlasti. Dojeli ke knížecímu hradu v Praze, kde kníže Boleslav dlouho očekávanou drahou sestru uctivě uvítal. I vezmou se za ruce a vkročí do knížecího příbytku, kde spolu usednou a dlouho vzájemně a mile rozmlouvají. Ona vypravuje svému bratru o mnohém, co hodné paměti a podivu v Římě viděla nebo slyšela. Mimoto mu odevzdala list, od apoštolského stolce pro něj určený. A hned, jak bylo nařízeno podle rozhodnutí knížete i abatyše, kostel svatého Víta jest určen pro budoucího biskupa a kostel svatého mučedníka Jiří ihned dán abatyši knížete, Marii“.
Tato zpráva se pak v různém znění objevuje i v dalších kronikářských záznamech. A všechny shodně přičítají Mladě dvojí úspěch nesmírného významu: dosáhla církevního osamostatnění Čech zřízením českého biskupství a stala se zakladatelkou prvního kláštera v Čechách.
Znamenitá diplomatka
Proč tak důležitou diplomatickou cestu do Říma svěřil český kníže právě Mladě? Cesta z Čech přes Alpy do Itálie byla tehdy značně obtížná a nebezpečná, natož pak pro mladou ženu. Mlada se do Říma vypravila zejména proto, že mohla lépe než kdokoliv jiný dosáhnout cíle, o který šlo jejímu otci, tedy církevního osamostatnění Čech zřízením pražského biskupství. Nesmíme zapomínat, že na Boleslavovi lpěla těžká vina bratrovraždy, která jej obzvláště v očích církve značně poskvrňovala. Jeho vlastní dcera, která zasvětila svůj život Bohu, aby tento těžký hřích odčinila, tak dala Římu nejspolehlivější záruku, že v Čechách vládne křesťanský duch.
Úspěch Mladiny cesty do Říma, v letech 965–967 nebo 974–976, ukazuje, že volba byla správná. Dcera knížete se osvědčila jako znamenitá diplomatka a z toho co víme, lze usuzovat, že měla také výborné vzdělání, neboť k jednání byla nutná dobré znalost latiny a výmluvnost.
Abatyše kláštera sv. Jiří
Po návratu do Prahy se stala Mlada-Marie abatyší v klášteře sv. Jiří. O jejím působení ve funkci abatyše prvního ženského kláštera v Čechách ale nemáme žádné podrobnější zprávy. Nezbývá než se spokojit s tvrzením, že klášter založila, opatřila mu vše potřebné a řídila jej. Na svou dobu se jednalo o mimořádný kulturní a sociální čin. Kulturní proto, že kláštery v raném středověku byly centrem vzdělanosti a střediskem výtvarného, literárního i hudebního umění, a sociálním proto, že poskytovaly útočiště neprovdaným dívkám i ženám pronásledovaným osudem.
TIP: Raději řeholnicí, než císařovnou: Proč oblékla Anežka církevní roucho?
Ctihodná Marie-Mlada řídila klášter až do své smrti (994). Klášter pak plnil své poslání po celý středověk, přestál i husitské bouře a až roku 1782 se stal obětí josefínských reforem. Řádové sestry Mladu od počátku uctívaly jako světici a později byla prohlášena za blahoslavenou. Její ostatky jsou uloženy ve svatojiřském klášteře.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií