Divoký rej masek: Jak se měnil benátský karneval v průběhu staletí?

Původ benátského karnevalu bychom mohli hledat již v římských saturnáliích, jež uprostřed zimy oslavovaly boha plodnosti Saturna. Při této slavnosti spojené se zimním slunovratem si společenské třídy vyměňovaly role, otroci poroučeli pánům a ti jim sloužili. Novodobý karneval souvisel s příchodem křesťanství. Stal se poslední příležitostí, jak se dosyta najíst a nezávazně pobavit před čtyřicetidenním půstem, který byl přípravou na největší křesťanský svátek – Velikonoce.

V Benátkách 18. století už trval čas masek plného půl roku, nosit se mohly od října do Popeleční středy. Toto období bylo jen krátce přerušeno před Vánocemi a 26. prosince byl karneval oficiálně zahájen. Současně s tím se otevřela divadla a započaly plesy. Ale tančilo se i na ulicích, otevřených dvorech klášterů nebo na nábřeží. Benátky se změnily ve velkolepé divadlo, jež žilo nepřetržitou slavností.

Maska, synonymum svobody

Není třeba zdůrazňovat, že nevázané veselí, s nímž šly ruku v ruce i násilné činy, nevzbuzovalo sympatie církevních kruhů. V Benátkách však měla hlavní slovo Velká rada. S množícími se násilnostmi došla nakonec trpělivost také jí. Roku 1339 poprvé zakázala nošení masek z důvodu jejich podvratného charakteru a proto, že pod jejich ochranou pronikaly do města zločinecké živly. Avšak nařízení lidé nebrali příliš vážně. Uvedené snahy ale svědčí o násilnějším rázu karnevalu, než jaký měl v předchozích obdobích.

V duchu zákazů se neslo také následující století. Zlom nastal teprve roku 1606. Tehdy byl vydán dekret, který sice omezil nošení masek na čas karnevalu a zapověděl jim vstup do křesťanských budov a ženských klášterů, nicméně jim vyjádřil toleranci. Benátčané pak začali postupně prodlužovat dobu, kdy je bylo možné nosit, až se dostali k výše zmíněnému půlroku.

Masky se ve městě na laguně těšily všeobecné oblibě, neboť představovaly symbol bezstarostných dní. Nosil je každý od dóžete po žebráka. V raném středověku ovšem měly ještě primitivní podobu, která neposkytovala anonymitu. Značný kvalitativní posun paradoxně zaznamenaly právě v době zákazů, především v 15. století. Tehdy se objevily skutečné masky zaručující inkognito majitele, díky nimž benátský karneval získal svou tvář. Vše bylo dovoleno, sociální rozdíly zmizely…

Zlatá éra

Dobou velkého rozkvětu karnevalu bylo 17. a 18. století, kdy se na něj sjížděly tisíce návštěvníků z celé Evropy. Lákal je především svou tajemností a erotickým očekáváním. Velký zájem vedl k profesionalizaci akce – na ulicích vystupovali zkušení baviči, komerční podnikání přinášelo divadla, opery a především hazard. Přítrž kolektivnímu karnevalovému opojení učinil roku 1797 Napoleon Bonaparte, jenž slavnost masek zrušil a povolil jen krotké průvody. Připomínku masopustního veselí starých časů se podařilo vzkřísit až v roce 1979 skupině nadšenců. Ulice města se od té doby zase jednou ročně zalévají maskami, ale už jen na deset dní.