Čokoláda nad zlato: Staří Mayové nepoužívali jako měnu mince, ale kakaové boby
Podstata fungování peněz vrtala hlavou už antickému filozofovi Aristotelovi. Ceníme si je proto, že kov, z něhož jsou mince vyrobeny, má svou vlastní hodnotu? Pokud ano, tak proč lidé neplatí kousky kovu a namáhají se s ražbou? Nebo stát mincím dává ražbou nějaký zvláštní bonus přesahující samotnou cenu kovu?
Pochopení vzniku platidel a peněz jako takových je vysoce zajímavé i pro současné teoretické ekonomy, protože nám odhaluje samotné kořeny motivace honu člověka za bohatstvím a penězi. Podle Joanne Baronové z Bard High School Early College v americkém Newarku můžeme čerpat inspiraci i z archeologických nálezů. Sama pak ve studii publikované ve vědeckém časopise Economic Anthropology dokazuje, že staří Mayové využívali jako platidla už od 8. století... kakaové boby!
Sláva a pád Mayů
Archeologové se shodují, že civilizace starých Mayů dosáhla svého vrcholu v tzv. klasickém období, které se datuje do let 250 až 900 našeho letopočtu. V té době na Yucatanském poloostrově vyrůstaly pyramidové chrámy, paláce i jakési kurty, na nichž soupeřila mužstva ve zvláštní hře s kaučukovými míčky vzdáleně podobné basketbalu. Mayové také stavěli památníky a z kamene tesali stély s hieroglyfickými nápisy, které pak datovali letopočtem podle proslulého mayského kalendáře. Ten počítal s rokem o 360 dnech a začínal v roce 3114 př. n. l.
Odborníci dělí klasické mayské období na dvě periody oddělené „přestávkou“, kdy se stavělo o poznání méně velkých staveb a monumentů. Historici jsou přesvědčeni, že tuto „přestávku“ měly na svědomí expanzivní i obranné války, během kterých největší mayská centra Calakmul, Naranjo, Caracol a Tikal střídavě uzavírala spojenectví nebo mezi sebou soupeřila. Překonání těchto rozbrojů Mayům otevřelo cestu k nebývalému rozkvětu. Všechna velká mayská města se v té době utěšeně rozrůstala a nešetřila na reprezentačních stavbách. Je to zvláště patrné na centru zvaném El Pilar.
Prudký rozvoj mayské civilizace však nezůstal bez následků. Vyústil v kolaps. Vzkvétající civilizace své ambice zjevně přehnala. Když pak začaly docházet zdroje, neubránila se sporům, šarvátkám, povstáním ani rozsáhlejším konfliktům. Počet obyvatel prudce klesl, velká města byla opuštěna. I když Mayové z Yukatánského poloostrova v následujících staletích nezmizeli, ke své původní velikosti se už nikdy nevrátili. Podle Joanne Baronové přispěla k pádu mayské civilizace i hluboká „finanční krize“ poté, co přišla o svou základní měnu – o kakaové boby.
Po stopách mayského trhu
Mayové nikdy nevynalezli mince. Vědci se proto dlouho domnívali, že provozovali směnný obchod se základními životními potřebami, jako byla kukuřice, tkaniny, nebo třeba tabák. Po příchodu španělských dobyvatelů se sice dělníkům za práci platilo kakaovými boby ceněnými jako surovina pro výrobu čokolády, ale málokdo věřil, že by využívání kakaových bobů jako platidla mělo delší historii sahající až do předkolumbovských časů.
Joanne Baronová shromáždila obrovské množství dokumentů z klasického období mayské civilizace. Posbírala kopie nástěnných maleb, stél s reliéfy i vyobrazení z malované mayské keramiky a hledala na nich scény zachycující obchod, odvádění dávek vládcům a další podobné události. Na scénách pocházejících z počátku klasického období nacházela vyobrazení kakaových bobů nebo čokolády jen velmi vzácně. Jedna z maleb nalezených v pyramidovém chrámu pochází ze 7. století a zobrazuje ženu, která podává muži šálek s kouřící horkou čokoládou. Dostává od něj na oplátku těsto pro výrobu pokrmu zvaného tamales. V tomto případě jde ještě zjevně o směnný obchod.
Kakaová měna
Vše se ale změnilo s počátkem 8. století. Na 180 malbách z let 691 až 900 Baronová našla scény, které jsou podle ní neklamným svědectvím o tom, že kakaové boby začaly sloužit jako mince. Například na zobrazeních plateb vládcům se sice stále ještě vyskytuje tabák nebo kukuřice, ale neskonale častěji dostávají vládci bavlněné tkaniny a žoky, u kterých umělec nezapomněl poznamenat, kolik obsahují kakaových bobů.
Z faktu, že vládcové od svých vazalů požadovali dávky v bavlněných látkách a kakaových bobech, Baronová vyvozuje, že obě komodity začaly plnit funkci platidla. Přestaly být jen jednou z mnoha položek směnného obchodu. Staly se měnou, jíž se poměřovala cena všech ostatních kupovaných a prodávaných produktů.
Vládci začali hromadit bohatství ve formě kakaových bobů a bavlněných látek v mnohem větším množství, než odpovídalo jejich skutečné potřebě. Nesháněli kakaové boby, aby si z nich nechali připravit čokoládu, ale proto, aby je uložili ve svých palácích podobně, jako my dnes ukládáme úspory na bankovní konta. Na rozdíl od dnešních peněz, a zvláště pak kovových mincí měla mayská kakaová měna velmi krátkou životnost. Boby se daly skladovat zřejmě jen rok. Na delší dobu je Mayové nedokázali uchránit před plísní a hnilobou. Vládci používali kakao k výplatám sloužících i k nákupu věcí na trzích, ale velké „finanční rezervy“ na horší časy si vytvářet nemohli.
Mayská měnová krize
Ve chvíli, kdy Mayové pocítili potřebu vytvořit platidlo, byla volba kakaových bobů celkem zákonitá. Kakao se jako surovina pro výrobu čokolády těšilo obrovské oblibě. Volba kakaových bobů byla pro Maye stejně logická, jako kdyby se náš národu pivařů rozhodl platit žoky sušeného chmele.
Pád mayské civilizace na konci klasického období je zhusta připisován suchu, které položilo tehdejší společnost na lopatky opakovanou neúrodou plodin nezbytných k obživě. Hlad vedl k nepokojům, ozbrojeným konfliktům a nakonec ke kolapsu. Podle Baronové ale mohla pád některých center uspíšit i neúroda kakaových bobů. Když nebyly boby, nebylo čím platit. Mayská ekonomika povážlivě drhla. Vládcové nevybrali dost prostředků pro chod města a státní mašinérie se zadrhla.
TIP: Pokrm bohů: Proč se Mayové vydávali na poslední cestu s hrnkem kakaa?
Kritici této teorie, jako je například antropolog David Friedel z Washington University v americkém St. Louis však namítají, že častější zobrazení kakaových bobů ještě nutně nemusí dokumentovat dramatický nárůst jejich významu a proměnu v platidlo. Skepsí Friedel nešetří ani vůči teoriím o podílu „pádu kakaové měny“ na kolapsu mayské civilizace. Podle něj jako platidlo nesloužily výhradně kakaové boby. Stejnou úlohu sehrávala také kukuřice, tkaniny nebo třeba minerál jadeit. „Podle mého názoru nemohl krach v produkci jedné komodity položit celý ekonomický systém,“ říká David Friedel.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií
Shutterstock
State Historical Society of North Dakota