Čeští předkové britské královské rodiny: S kým je pojí pokrevní linie?

Nejdříve je nutné ujasnit si, jaký rod Velké Británii vládne. Jeho oficiální název zní „Windsorové“. Vzešli snad z anglické šlechty usedlé na stejnojmenném hradě? Rozhodně ne. Počínaje Eduardem VII. panujícím od roku 1901 se dostala na britský trůn sasko-kobursko-gothajská větev wettinského rodu. Německá dynastie Wettinů panovala již v 11. století v míšeňském markrabství, od 13. století v Durynsku a od roku 1423 držela kurfiřtskou hodnost a saský vévodský titul.

Slovanský původ Wettinů?

O prvním historicky doloženém příslušníkovi rodu se dochovalo velmi málo pramenů. Někteří historici nevylučují, že Dietrich pocházel z rodu Buziců, z něhož se později odštěpily nejmocnější české a moravské šlechtické rodiny: z Valdeka, Zajíci z Házmburka a Lvové z Rožmitálu. Tím pádem by Wettinové měli český původ. Jiná hypotéza předpokládá, že Wettinové byli potomky velmože Polabských Slovanů, kteří později podlehli germanizaci.

Wettinská panství sousedila s územím našeho státu, a nikoho proto nepřekvapí, že se jejich dějiny prolínaly. Například Adléta Míšeňská se stala chotí krále Přemysla Otakara I. Ve 12. a 13. století se dvě Přemyslovny vdaly za míšeňská markrabata, svazky nicméně zůstaly bezdětné. S Přemyslovci byla proto Alžběta II. spřízněna přes dceru českého krále Vratislava II. Juditu, jež našla manžela v polském králi Vladislavu Heřmanovi z rodu Piastovců, a dceru krále Václava II., Elišku Přemyslovnu, choť Jana Lucemburského. Alžběta II. tedy byla ve 32. generaci potomkem Vratislava II. a ve 23. generaci Václava II.

Windsorové a Poděbradové

Přímé spojení Wettinů a českých panovníků nalezneme ve svazku dcery krále Jiřího z Poděbrad Zdeny, která se provdala za míšeňského markraběte Alberta Srdnatého, jenž po tchánově smrti neúspěšně kandidoval na český trůn. Alžběta II. byla současně potomkem i dvou Zdeniných sourozenců, münsterberského vévody Jindřicha I. a Barbory, provdané hraběnky Oettingen-Flochberg. Předchozí hlava britské říše tedy byla v 16. generaci potomkem Jiřího z Poděbrad.

Cestu Wettinů na britský trůn shodou okolností zásadním způsobem ovlivnil český král Fridrich Falcký. Čeští stavové si ho během protihabsburského povstání zvolili v roce 1619 a třiadvacetiletý mladík vládl na Pražském hradě jednu zimu. Jeho manželka Alžběta Stuartovna (viz Chuť vzdálené Anglie) byla dcerou anglického a skotského krále Jakuba I. V důsledku složitého politického i dynastického vývoje došlo k tomu, že Fridrichova a Alžbětina dcera a titulární česká princezna Žofie se roku 1701 stala dědičkou anglického a skotského království. Nedožila se sice uprázdnění trůnu, ale její syn, hannoverský kurfiřt Jiří I., založil dynastii panující do roku 1901. Bývalá britská královna tedy byla potomkem českého krále Fridricha Falckého v 11. generaci.

Královnin manžel

V roce 1947 se Alžběta II. provdala za Filipa, řeckého a dánského královského prince ze šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburského rodu. Jedná se o větev oldenburské dynastie, která vedle Dánska a Řecka panovala též v Rusku, Švédsku, Oldenbursku a Norsku. Přísně vzato jde také o německý rod. Po svržení řecké dynastie odešel Filip do exilu, převzal jméno své matky, Mountbatten, a stal se důstojníkem britského námořnictva. Po svatbě získal titul vévody z Edinburghu. Přestože by synové měli nést otcovo příjmení, bylo zákonem stanoveno, že děti Alžběty II. a Filipa se jmenují „Mountbatten-Windsor“.

Také ve Filipových žilách kolovala krev českých panovníků. Ve 20. generaci byl potomkem krále Václava II. z rodu Přemyslovců. V 16. generaci císaře a českého krále Zikmunda Lucemburského, tím pádem v jeho žilách kolovala i krev Karla IV., Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. V 15. generaci byl příbuzným císaře a českého krále Albrechta II. Habsburského. Vzhledem k tomu, že Filipovou praprababičkou byla královna Viktorie I., byl Filip současně i potomkem Fridricha Falckého.

Diana a Ferdinand I. Habsburský

Současný král Karel III., respektive Charles, je tak díky svým rodičům příbuzným Přemyslovců, Lucemburků, Habsburků a Fridricha Falckého. Jeho první manželka, tragicky zemřelá Diana Spencerová, byla ve 14. generaci potomkem císaře a českého krále Ferdinanda I. Habsburského a Anny Jagellonské, dcery českého krále Vladislava II. Princové Vilém, respektive William, a Jindřich, tedy Harry, jsou proto příbuznými téměř všech českých panovnických dynastií – Přemyslovců, Lucemburků, Poděbradů, Jagellonců i Habsburků.

Vzhledem k tomu, že se královské rodiny spřízňují i s nepanovnickými rody, můžeme v genealogii Windsorů vysledovat i příslušníky české šlechty. Alžběta II. byla například ve 13. generaci potomkem nejvyššího kancléře Vratislava z Pernštejna, který se jako císařův vyslanec zúčastnil svatby španělského krále Filipa II. s anglickou královnou Marií Tudorovnou. Díky této linii byla Alžběta II. také vzdálenou příbuznou Šternberků, Fürstenbergů, Thurn-Taxisů a Lobkoviců (Lobkowicz).