Baron von Trenck: Získal podporu císařovny, přesto skončil na Špilberku

Se smrtí si Franz von der Trenck tykal už odmala. Když jako novorozenec nejevil známky života, ponořila jej prý chůva do červeného vína. Takováto koupel měla před smrtí chránit a malý František se skutečně rozkřičel na celé kolo. Smrt se však nedala snadno porazit. V šesti měsících spadl Trenck do ohně a ve čtyřech letech mu náhle v rukou spustila otcova nabitá pistole.

Unikl popravě

František však úklady zubaté přežil a vyrostl v odvážného, avšak zpupného muže, prchlivého a nemilosrdného. Ve dvaceti letech jej pro nedisciplinovanost propustili z rakouského vojska a krátce na to mu pro výtržnosti a lumpárny hrozilo i vězení. Aby se mu vyhnul, vstoupil roku 1738 do služeb carevny Anny Ivanovny. V ruské armádě sloužil dva roky, během kterých se především válel s lehkými ženštinami na Ukrajině a vyvolával rvačky a spory s nadřízenými. Jednoho dokonce surově zbil a co hůř, urazil jeho paní choť.

Za to mu hrozila poprava, ale trest mu zmírnili na vyhnanství na Sibiř a později na pouhé vyhoštění ze země. Roku 1740 se proto Trenck vrátil domů. Místo odpočinku se vrhnul do vlastní soukromé války. Posbíral oddíl pandurů, jak se nazývali strážci uherských a chorvatských šlechticů, a s nimi se pustil do pronásledování lupičů a zbojníků na svém panství. Hranice monarchie jej však nezastavily a ve své vendetě proti Turkům a lapkům vyrážel i na území jiných států, což se mu málem stalo osudným. Nicméně unikl a hledal zastání u mladičké vládkyně Marie Terezie.

Krvelační panduři

Královně se rváč Trenckova formátu náramně hodil, protože mocnářství ohrožovala řada nepřátel v čele s Pruskem. A tak císařovna s radostí omilostnila mladého barona a podpořila jeho návrh naverbovat dobrovolnický pluk, který jí bude k dispozici. Trenck shromáždil na tisíc pandurů, dílem chorvatských hraničářů, dílem zločinců, vrahů a lapků, kterým byla za službu v armádě přislíbena milost. Monarchii vyšli tito muži levně. Baron je sám vybavil a vyzbrojil, navíc pluk nepožadoval žold a spokojil se s kořistí.

TIP: Smrt na Špilberku: Neslavný konec slavného barona Trenka

Při jejím dobývání panduři prosluli krutostí a krvelačností a nejvíce sám František. S originální jednotkou, bojující v týle nepřítele po partyzánském způsobu se střetl s Pruskem, Francií, Bavorskem i Turky. Všude povzbuzoval své muže v loupení, pálení a vraždění, jak nepřátelských armád, tak i civilního obyvatelstva. Nashromáždil velké bohatství, čímž proti sobě Trenck popudil mocné muže monarchie, kteří mu navíc vyčítali zbytečnou krutost.

Po urážce generála Löwenwalda rázem čelil trestu smrti. Opět zasáhla císařovna, která nad svým pandurem držela ochrannou ruku. Změnila rozsudek na doživotní žalář, který si měl baron odpykat v žaláři národů, v kasematech brněnského Špilberku.