Anna z Foix: Milovaná žena jagellonského krále

18.01.2017


Vladislav Jagellonský, jako ženich, kterému bylo 46 let a který oklamal už dvě nevěsty, těžko hledal další manželku. Nakonec ale našel. „Král Vladislav, král uherský, český, dalmatský, chorvatský a tak dále“ pověřil své zástupce, aby jeho jménem dali manželský slib a uzavřeli sňatek „se slavnou a urozenou paní Annou z Foix, řečenou de Candale, příbuznou francouzského krále Ludvíka a královny Anny.“

Ta pravá

Svatba proběhla v zastoupení a tak bylo manželské setkání velkou neznámou. František Palacký o Anně napsal: „Nová králová chválena byla ne tak pro krásu (bylať tuším velmi tlustá), jako pro rozumné chování, neboť moudrým hospodařením uvodila důchody královské do lepšího pořádku; Vladislav nabyl v ní konečně rádce, kterému úplně věřil a věřiti mohl.“

Půl roku trvalo, než se Anna viděla se svým manželem. A co na ni Vladislav? Ten se do své choti zamiloval až po uši. S důvěrnějším sblížením obou manželů to však zpočátku nevypadalo nikterak valně. Bránil jim jednak ostych (však se taky viděli zatím jenom párkrát), hlavně však hlučné oficiální slavnosti, pořádané na počest královské svatby. Vladislav si však nevšímal ničeho jiného než své choti. Vladislav sám napsal: „Královna Anna vyniká všemi ctnostmi a je králi tak drahá a milá jako nic jiného na tomto světě.“ Anně se tak splnil dívčí sen, stala se královnou. O to příjemnější bylo, že i ona se do Vladislava zamilovala. Jako manžel byl sice starší (pravděpodobně víc než dvakrát), byl však fyzicky zdatný a taky pohledný. Nejvíc si získal Annu svou láskou, která byla opravdu vřelá, a svou laskavostí, která byla dobrotivá. V jeho blízkosti se Anna cítila dobře a ráda trávila noci v královské ložnici. Jednou prý prohlásila: „Veličenstvo, nechodím k Vám kvůli dárkům. Už se od vás nehnu. Budeme spát stále spolu.“

Šťastní rodiče

Koncem září 1502 se ti dva vzali a přesně 5. ledna 1503 hlásil pečlivý vyslanec benátské signorie domů, že uherská a česká královna je těhotná. „Král Vladislav září přímo radostí a pečuje o to, aby manželčina gravidita probíhala bez rušivých momentůA toho roku 1503, v neděli před svátkem Rozeslání svatých apoštolů 9. července králová Anna, dcera francouzského krále slehla v Uhřích a dala králi Vladislavovi dceru Annu, která pak měla jméno Alžběta.“ Královské štěstí však netrvalo dlouho. Dne 10. ledna 1504 Vladislava postihla mozková mrtvice, která mu ochromila pravou ruku a nohu a zbavila ho řeči. Ochrnutí ale začalo po pouhých pěti dnech ustupovat, a do měsíce byl král už mimo nebezpečí smrti.

Přišlo jaro a léto 1504, proběhla rekonvalescence, a když se začal psát rok 1505, tak se začalo mluvit o královnině novém těhotenství. Královna Anna předčasně porodila 1. srpna 1506 syna, kterému bylo při křtu dáno jméno Ludvík. „S předčasným příchodem na svět jest spjata i zpráva, že tělo nemluvňátka lékaři obkládali teplými vnitřnostmi z čerstvě zabitých vepřů, aby je zahřáli a prince tak udrželi při životě.“ Bohužel, krátce po porodu zemřela. Pro Vladislava bylo úmrtí milované manželky krutou ranou.  Král odmítal vystupovat na veřejnosti, trpěl těžkou depresí a stáhl se do samoty na dunajský ostrov. Za Vladislavova pobytu v Praze, si Bohuslav Hasištejnský všiml, že: „král stále zamyšlený chodí, více teskného než vážného na sobě znáti dávaje.“   

  • Zdroj textu
    Tajemství české minulosti 6/2011
  • Zdroj fotografií
    Wikipedie

Další články v sekci