Anglická růže v exilu: Proč zapudil Kristián Dánský svoji manželku?

Duchaplná, laskavá a krásná Karolina Matylda se narodila v roce 1751 jako pohrobek Fridricha Ludvíka knížete z Walesu a vnučka Jiřího II. V rodinném kruhu ji oslovovali pouze druhým jménem. Vyrůstala pod přísným dohledem puritánské matky a nabyla na svou dobu rozsáhlého vzdělání. Sdílela také koníček většiny členů hannoverské dynastie – lásku k hudbě. Výborně hrála na cembalo a krásně zpívala. Vyrostla z ní krasavice s plavými vlasy a modrýma očima, takže si právem zasloužila přízvisko „Anglická růže“. 

Nešťastné manželství

V patnácti letech se provdala za dánského krále Kristiána VII. Tím skončily dny štěstí a mládí, kdy se ještě smála, a jejím osudem se stal temný zármutek, potupa, ponižování a brzký skon. Duševně nemocný choť vystavoval Matyldu nejzlomyslnějším úkladům, ponižování a pronásledování, a to i přesto, že se mu snažila zalíbit a porodila mu dědice. Nelze se tedy divit, že královna našla útěchu u manželova důvěrníka, velmi pohledného, urostlého a obratného lékaře Friedricha Struenseeho, jehož podporovala během jeho strmé kariéry, která vyvrcholila pozicí prvního ministra a osvícenského reformátora. 

Královna Matylda se do Struenseeho nepochybně zamilovala a zcela se mu podřídila. Jistě jí imponoval svou inteligencí, schopnostmi i mužným zjevem. Do jaké míry v ní viděl půvabnou ženu i Struensee, nedokážeme posoudit. Jeho mužské ješitnosti jistě dělalo dobře, že se stal královniným důvěrníkem, takže zřejmě z mocenského hlediska lpěl na udržení vztahu. Zda tak činil z hlubokého přesvědčení, že pomůže lidu v duchu ušlechtilých zásad osvícenců, nebo jen bažil po moci, zůstane navždy skryto.

Královnino nevhodné chování a zneužití postavení lékaře je možné odsuzovat, nicméně lze pochopit, že žena, kterou provdali za pološíleného podivína, toužila po normálním vztahu. Mohla si ho však ve svém postavení manželky hlavy státu dovolit? Struensee její city opětoval a zakrátko se již netajili svým vztahem. Král Kristián VII., latentní homosexuál, to mlčky trpěl. Ale jeho nevlastní matka Juliana, zbylí členové dynastie i ortodoxní dánské duchovenstvo zaujímali vůči reformátorovi výrazně kritické a nepřátelské stanovisko.

Zavržená královna

Do napjaté atmosféry se Matyldě v červenci 1771 narodila dcera Luisa Augusta. Král ji nesl ke křtu a oznámil evropským dvorům její narození, čímž ji oficiálně uznal za svou. Přesto se po celém Dánsku šířily zvěsti o princeznině nemanželském původu. Řada současníků i pozdějších historiků byla přesvědčena, že jejím skutečným otcem byl Struensee. I to pomohlo spiklencům, kteří se seskupili okolo královny-matky, Struenseeho svrhnout, nechat ho odsoudit a popravit. Zatčena byla také Matylda, již propustili teprve pod nátlakem britské diplomacie. Král se s ní rozvedl a „Anglická růže“ odešla v květnu 1772 ze země. Nesměla se vrátit do Británie a ke svému velkému zármutku již nikdy nespatřila své děti.

Usadila se na zámku v Celle v Hannoversku, kde vládl její bratr, britský král a hannoverský kurfiřt Jiří III. Matyldu zaměstnával v exilu bohatý společenský život, stýkala se s obyvateli Celle a okolí, starala se o několik adoptovaných dětí, jezdila na koni, vyšívala, chodila do divadla a intenzivně se zajímala o zprávy z Dánska. Když se trochu zotavila, začala opět zpívat a jedné své přítelkyni napsala: „Dělám všechno, abych byla šťastná, a doufám, že tím všechny ohromím.“

TIP: Dagmar Dánská: Drsná pohádka o něžné české královně

Žila v nejhlubším ústraní a většinu svých příjmů vydávala na dobročinné účely. Nicméně nemusela dlouho nést tíhu svého předčasně otráveného bytí. Zármutek nahlodal její vůli k životu, mladý květ uvadal touhou po dětech a ztracené nové vlasti. Navíc pravděpodobně trpěla stejně jako její bratr Jiří III. dědičnou metabolickou chorobou – porfyrií. Zemřela v pouhých třiadvaceti letech.