Ambiciózní Jindřich VII.: Jak se mu podařilo získat a udržet anglický trůn?
Jindřich VIII. Tudor ani jeho slavná dcera Alžběta I. by nikdy neusedli na trůn, kdyby se jejich předkovi Jindřichu VII. nepovedlo ukončit dlouholetý konflikt mezi Yorky a Lancastery.
Příležitost se mu naskytla, když se trůnu po odstranění dvou nezletilých synovců zmocnil Richard III. Jindřich se roku 1485 vrátil z exilu v Bretani a spolu se svými stoupenci Richarda III. porazil v bitvě u Bosworthu. Poté byl slavnostně korunován králem Jindřichem VII. Jeho nárok na trůn však stál na velmi chatrných základech – Jindřich ho odvozoval od své matky Markéty Beaufortové, která byla pravnučkou Jana z Gentu, třetího syna krále Eduarda III. Tak vzdálenému příbuzenství s královskou rodinou ale nešlo přikládat velkou váhu. Jak Jindřich VII. přesvědčí znesvářenou šlechtu, aby ho uznala za nezpochybnitelného vládce Anglie?
Vhodná manželka
Dvořané se uklánějí před novým králem. Za jeho zády však nespokojeně reptají: „Viděli jste jeho šaty? Obléká se jako Francouz. A ten přízvuk!“ Druzí dodávají: „Nesnesitelně skrblí. Copak takhle se chová král?“
Jindřich VII. dobře tuší, jak rychle může o svou korunu zase přijít. Naštěstí ví, jak si svou nejistou pozici upevnit. Synové krále Eduarda IV. sice pravděpodobně zemřeli v Toweru, avšak jejich sestra, překrásná Alžběta z Yorku zůstala naživu. Její královský původ by šlo jen těžko zpochybnit. Proč by však Yorkové měli králi vydat svou růži? O to se postarala Jindřichova matka! Již v roce 1483 uzavřela s vdovou po Eduardovi IV. Alžbětou Woodvillovou tichou dohodu, že pokud se Jindřich stane králem, získá princezninu ruku. Tudorovec podmínku splnil a svatbě už nic nebrání.
Jindřich a Alžběta uzavřeli sňatek 18. ledna roku 1486. O osm měsíců později přišel na svět princ Artur. Zda se narodil předčasně, nebo Jindřich nečekal až do svatební noci, se nejspíš nikdy nedozvíme. Bezpochyby si však král po narození následníka oddechl. Ještě však zdaleka neměl vyhráno!
Já jsem dědic trůnu!
Roku 1487 se vynoří zprávy, že Eduard Plantagenet, synovec předešlých anglických králů, uprchl z vězení v Toweru. Podle mnoha lidí má na trůn mnohem větší nárok než Jindřich VII. Údajný Eduard Plantagenet je korunován v Dublinu. V čele svých stoupenců táhne na Londýn, jenže Jindřich VII. jeho vojsko porazí. Mladíka, který se ve skutečnosti jmenuje Lambert Simnel ale ušetří a udělá z něj pomocníka v kuchyni.
Teprve po zažehnání tohoto nebezpečí se královně podaří znovu počít a roku 1489 přivede na svět princeznu Markétu. Po ní následují syn Jindřich a později dcera Alžběta, která však zemře v pouhých třech letech. Žal královského páru nad princezninou smrtí naštěstí utiší narození další dcery Marie.
Intriky proti Jindřichu VII. ovšem stále bují. Roku 1491 v Anglii vystoupí jistý Perkin Warbeck s tvrzením, že se jmenuje Richard z Yorku a je synem Eduarda IV. Nahrává mu skutečnost, že poté co Richard III. nechal nezletilé syny svého bratra uvěznit v Toweru, jejich osud zůstal nejasný. Proti Jindřichovi VII. se opět formuje opozice, která chce na trůn dosadit údajného potomka z rodu Yorků. Roku 1497 dokonce dojde ke korunovaci Warbecka jako krále Richarda IV. I tyto povstalce však Tudorovec porazí – o dva roky později falešný Richard skončí na popravišti!
Tato vítězství svědčí o Jindřichových nesmírných schopnostech. Přesto první panovník z rodu Tudorovců nevládl tak suverénně, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jak to?
Kdo ovládá krále?
Španělský vyslanec se setkává s Alžbětou z Yorku. Nemůže pochybovat o jejím půvabu a důstojném vystupování, přesto má daleko ke spokojenosti. „Mohl bych si s královnou mnohem lépe popovídat, kdyby nebylo oné mocné ženštiny, královy matky,“ stěžuje si. Markéta Beaufortová prý svou snachu drží v podřízenosti a neskrývá svou nevoli nad tím, že Alžběta při dvorských ceremoniích kráčí před ní. Proto prý jde Jindřichova matka pouhého půl kroku za svou snachou. Cítí se totiž nesmírně důležitá. Proč?
Markéta má na svého syna značný vliv. Na cestách ji většinou ubytovávají v blízkosti jeho pokojů. Večer s ním probírá události minulého dne či s ním hraje karty, což patří vedle tenisu a rytířských turnajů k Jindřichovým oblíbeným kratochvílím. Markéta do domácnosti svého syna navíc dosadí Reynolda Braye, který jí referuje o každém králově kroku. Přísnému dohledu podrobuje také svou snachu, jíž kvůli její yorské krvi vůbec nedůvěřuje. Dělá jí společnost i u porodu! A přestože Jindřich svou ženu hluboce miluje, jeho matka se v jeho přízni nachází přece jenom o stupínek výš. Právě jí si vylévá srdce, když po necelém roce a půl života umírá jeho třetí syn princ Edmund. Král netuší, že ho čekají další těžké rány!
Krutý osud
Angličané jásají. V polovině listopadu roku 1501 si korunní princ Artur bere španělskou princeznu Kateřinu Aragonskou. Radost však brzy vystřídá žal. Už čtyři a půl měsíce po svém sňatku dědic trůnu umírá na „potivou nemoc“, zřejmě nějakou formu chřipky. Král hořekuje. Proč mu Bůh vzal prvorozeného syna? „Nezoufejte, Vaše veličenstvo, máme ještě jednoho milého prince a princezny,“ utěšuje ho jeho žena. Sama však v soukromí svých komnat hořce naříká. Pláče tak usedavě, že její dámy nakonec přivedou krále, aby ji utěšil. Jindřich teď pro změnu konejší Alžbětu. Toto chování svědčí o vzájemné lásce královského páru.
Titul korunního prince přechází na Jindřicha. Královna čeká dalšího potomka. Roku 1503 porodí holčičku, která dostane jméno Kateřina. Brzy je ale jasné, že nový přírůstek do rodiny nebude žít dlouho. Princezna umírá několik dní po porodu. Vzápětí ji do hrobu následuje její matka. Žalem šílený král se zamyká ve svých komnatách. Strašlivý smutek padá i na královské děti, zejména na matčina oblíbence prince Jindřicha. Sklíčený panovník onemocní. Co jestli bude následovat svou ženu na věčnost?
Opora monarchie
Král se nakonec z krize dostane. Za nějaký čas se začne poohlížet po nové manželce. Zrak mu padne na mladou vdovu po jeho synovi Arturovi. Nemohl by si vzít právě ji? Kateřina se zděsí. Král jí připadá tak starý! V obavách píše svojí matce Izabele Kastilské, která zasáhne a doporučí Jindřichovi jinou partii. Jeho vyvolenou se má stát pohledná šestadvacetiletá neapolská královna Johana. Z tohoto sňatku však nakonec sejde a ztroskotá i vyjednávání o manželství se saskou vévodkyní Markétou. Král se tedy smíří se životem vdovce.
TIP: Vše pro mého dědice: Co obětoval Jindřich VIII. touze po synovi?
Jeho zdravotní stav se postupem času stále zhoršuje. Roku 1508 se u vladaře projeví tuberkulóza, na niž následující rok umírá. Co na tuto tragédii řekne jeho matka? Ta se neutápí v zármutku, ale neúnavně pracuje na přípravě korunovace svého vnuka Jindřicha VIII. Na tuto událost zřejmě vypotřebuje všechny své zbývající síly. Pouhých pět dní po slavné události také ona tento svět opustí. Pro monarchii a Tudorovce zkrátka vypustila duši…
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií