100+1 zahraniční zajímavost 9/22: Co se děje v mozcích polyglotů?

Vzdělání se přeceňuje. Abychom si rozuměli: Vůbec neplivám na myšlenku, že by měl být člověk světaznalý, s rozhledem a ideálně vynikat v něčem, v čem se ostatním tolik nedaří. Nic z toho vám ale vysokoškolský diplom nutně nezaručí. V životě jsem potkal elektrikáře, který o přestávce na stavbě – v montérkách, s rohlíkem v jedné ruce a s krabičkou vlašského salátu v druhé – četl tlustá díla klasických autorů. Příjemný člověk s ostrým rozumem. A potkal jsem i univerzitního profesora, který byl – s titulem před jménem a s titulem za ním – jen směskou malicherné, zapšklé omezenosti a osobních komplexů kolosálních rozměrů. Kde je to vzdělání, jež ho mělo tak povznášet? 

Přísně vzato vám čtení, práce s informacemi a kritické přemýšlení, které se během studia požadují, dávají mnohem větší šanci vidět svět bez předsudků, nebo se minimálně vžít do kůže jiných lidí. Formální vzdělání opravdu představuje dobrou věc, ale zdaleka neznamená všechno. Naše společnost přesto věří, že razítko na diplomu zaručuje nějaké lidské kvality. Sestřičky v čekárnách pacienty stále oslovují „pane inženýre“ a „paní magistro“ a pak s nimi jednají jako s příčetnými, zatímco s ostatními ne. Proboha proč? 

V tomto čísle vám přinášíme reportáž deníku The Washington Post, která mapuje příběh Vaughna Smithe, jenž plynně nebo na komunikační úrovni ovládá desítky jazyků. Dokáže číst a psát v osmi různých abecedách a písmech. Mimochodem, naši mateřštinu se naučil, když českým emigrantům venčil psy. Vaughn je génius. A čím se živí? Čistí koberce – protože formální vzdělání mu nikdy moc nešlo, učitelé ho neměli v oblibě, a svůj dar proto raději tajil. Přesto před ním musí kdekterý vzdělaný polyglot smeknout. Více se nejen o Vaughnovi dočtete v aktuálním čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.