100+1 zahraniční zajímavost 19/22: Jeden den s Elonem Muskem

Sotva byste dnes našli kontroverznější postavu než miliardáře a vynálezce Elona Muska. Jeho zvyk přicházet se zdánlivě nesplnitelnými vizemi, aby je vzápětí jako buldozer uvedl do reality, mu vynesla status génia. Současně se však obnažila velikost jeho ega. 

V počátcích ruské invaze na Ukrajinu jí Musk zdarma poskytl svůj mobilní internetový systém Starlink a stal se hrdinou. Nevypnutelná komunikace totiž přispěla k tomu, že země přežila a nyní vede úspěšnou ofenzivu. Pak ovšem přišla bomba: Profesor Ian Bremmer poznamenal, že se mu miliardář pochlubil telefonátem s Putinem, který mu prý sdělil své požadavky. Byla z toho bouře a Muskovi nezbylo než všechno popřít a obvinit politologa ze lži. Problém tkví v tom, že Bremmer má pověst čestného člověka, zatímco excentrický podnikatel – diplomaticky řečeno – zachází s pravdou velmi volně. 

Po masivní kritice své osoby Elon Musk oznámil, že pro něj Starlink znamená příliš zatěžující charitu a musí jej začít platit Pentagon. Lidé mu vmetli, že jako nejbohatší muž planety si jistě může udržování systému dovolit, když si chce jako „hračku“ za desítky miliard dolarů koupit síť  Twitter. Jeho twitterový účet vřel a Musk se hájil, že se „snaží zabránit eskalaci a nechce třetí světovou“. Následovalo ještě větší pozdvižení, takže podnikatel nakonec v tweetu začínajícím slovy „K čertu s tím!“ potvrdil, že Ukrajina bude mít Starlink nadále zdarma. Nicméně ze svého přesvědčení dát raději Rusku, co chce, aby se „na obloze neobjevil atomový hřib“, nijak neslevil. 

Bude historie vnímat Elona Muska coby dobyvatele Marsu a zachránce Ukrajiny? Nebo spíš jako postavu podobnou Édouardu Daladierovi, který v zájmu světového míru obětoval Československo Hitlerovi? Jednou uvidíme. Více se o něm každopádně dočtete v aktuálním čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.