100+1 zahraniční zajímavost 20/22: Dokážeme nakrmit osmimiliardový svět?

Je nás na planetě oficiálně osm miliard. Nejde o nijak nečekaný vývoj – predikce už dlouho hovořily jasně a ohromný populační motor, který běží v jihovýchodní Asii a západní Africe, se hned tak nezastaví. S nárůstem globální populace a zhoršujícími se výkyvy klimatu nás však čeká zodpovězení zásadní otázky: Dokážeme nakrmit svět? 

Nejedná se přitom o nějakou vzdálenou akademickou debatu, nýbrž o záležitost života a smrti k řešení právě tady a teď. Když Rusko zablokovalo vývoz ukrajinského obilí, chudá část planety se po právu otřásla strachem a ceny základních potravin raketově vystřelily. Většina lidí ze Západu si neuvědomuje, že ačkoliv mzdy bývají ve zmíněných zemích běžně dvacetkrát či třicetkrát nižší než u nás, ceny jídla se od našeho trhu příliš neliší. A „sotva vyjít s penězi“ v Bangladéši neznamená, že si nemůžete koupit nový mobil, ale že máte problém sehnat mouku a rýži. 

Jediné, co může Zemi v budoucnu zachránit, je efektivnější využívání půdy a genetická modifikace rostlin. Obojí je přitom nepopulární: Jedna skupina lidí se odmítá vzdát pořádného kusu hovězího, které vzhledem k nárokům na půdu a vodu představuje suverénně nejdražší potravinu produkovanou ve velkém. Druhá skupina zase trpí nepřekonatelným odporem k „frankensteinovským“ plodinám, přestože žádná ze stovek studií dosud neprokázala, že by nám GMO jídlo jakkoliv škodilo.

Podobná dilemata se však brzy promění v luxus, který si možná dovolí jen bohatá Evropa a USA. Zbylých sedm miliard lidí vezme zavděk vysoce výnosnou kukuřicí a laboratorně vypěstovaným masem, protože půjde o jediné dostupné zdroje a bez nich lidstvo nepřežije. Více si o rostoucí populaci planety přečtěte v aktuálním čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.