100+1 zahraniční zajímavost 12/22: Čím byl unikátní mozek Alberta Einsteina?

Co se vám vybaví, když se řekne „génius“ nebo „trhlý profesor“? Velmi pravděpodobně bělostná hříva, mroží knír a hluboké oči Alberta Einsteina. Už za života se stal slavný fyzik ikonou a byl si toho dobře vědom. Měl ohromný cit pro práci s obrazy a jeho vysvětlení teorie relativity širokému publiku – „minuta sezení na žhavé plotně je jako hodina, zatímco hodina s krásnou dívkou je jako minuta“ – mu otevřelo dveře k masám. 

Vrchol slávy přinesl snímek pořízený roku 1952 při jeho 72. narozeninách, kdy na fotografa z legrace vyplázl jazyk. Redakce The New York Times nějakou dobu řešila, jestli nejde o přílišné znevážení důstojného profesora, ale nakonec záběr otiskla. Einstein si následně objednal osm kopií zmíněného vydání a do konce života fotografii používal na pozvánkách na večírky. 

Práva na své písemnosti odkázal vědec Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kterou pomáhal zakládat. Už krátce po smrti se jeho tvář začala objevovat v reklamách na myriády zboží, aniž by si kdokoliv lámal hlavu s autorskou licencí. Nicméně právníci využili zvláštní zákon státu New Jersey, kde fyzik zemřel, jenž umožnuje udělat z něčí identity ochrannou známku. A přestože byl Einstein ze spojování vlastního jména s jakoukoliv reklamou znechucen, po smrti se bránit nemohl. 

Univerzita si tak přisvojila i jeho podobu a její americký právnický tým jde nyní agresivně po každém, kdo géniovu tvář použije. Podle časopisu Forbes vydělá prodej práv na jeho podobu v průměru přepočtených 300 milionů korun ročně. A co by si o takovém cirkusu pomyslel sám fyzik? Asi nic dobrého… Na status celebrity však doplatil už pár hodin po smrti: Bizarní příběh o krádeži jeho mozku najdete v aktuálním čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.