V „mrtvém srdci Austrálie“ vědci objevili množství vzácných třetihorních fosilií

Britský geolog John Walter Gregory před více než stoletím nazval pustiny na jihu centrální části Austrálie „mrtvým srdcem Austrálie“. Právě v této části kontinentu paleontologové nedávno objevili doposud neznámou a zároveň velmi bohatou lokalitu cenných třetihorních fosilií z období miocénu, jejichž stáří je asi 16 až 11 milionů let.

Místo, nazvané McGraths Flat, bylo držené v tajnosti, kvůli ilegálním sběratelům fosilií, kteří by jej mohli vydrancovat. Vědci tím pádem mohli získat unikátní fosilie miocenních rostlin, pavouků sklípáků, velkých cikád, drobných ryb, a také peří tehdejších ptáků. Nálezy podle paleontologů představují pozoruhodný „snímek“ života v miocenním pralese, který tehdy pokrýval dnes převážně vyprahlý kontinent.

Fosilní prales z miocénu

Až doposud přitom naprostá většina australských fosilií z miocénu pocházela z míst, kde tehdy panovalo sušší klima. Zachovaly se tam obvykle pozůstatky větších živočichů. Teď ale paleontologové narazili na poklad, plný pralesních rostlin a členovců, který podstatně rozšíří naše povědomí o životě v Austrálii během této části třetihor.

Fosilie na McGraths Flat jsou tak dobře zachovalé, že vědci mohli pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu studovat jednotlivé buňky fosilií i struktury uvnitř buněk. Některé snímky dokonce odhalily „poslední večeře“ fosilizovaných živočichů, které se zachovaly v jejich žaludku.

TIP: Největším létajícím tvorem Austrálie byl děsivý drak Thapunngaka shawi

Jak uvádí vedoucí výzkumu Matthew McCurry, kurátor paleontologie v Muzeu Austrálie, díky nové lokalitě víme, jak pestré tehdy byly australské ekosystémy a jaké v nich žily druhy. Podle McCurryho nás navíc spousta objevů z McGraths Flat teprve čeká. Badatelé zatí prozkoumali jen zhruba 50 čtverečních metrů horniny z celkových až dvou tisíc, které lokalita zahrnuje.