Vědci konečně zjistili, proč respirační choroby řádí především v zimě

Není žádným tajemstvím, že chřipková sezóna a spolu s ní sezóna řady dalších respiračních onemocnění, typicky probíhá v období, kdy panuje chladné počasí. Na severní polokouli proto obvykle vrcholí v lednu či únoru. Proč tomu tak ale je?

Existuje celá řada hypotéz, které vysvětlují nápadnou sezónnost řady respiračních onemocnění. Podle jedné jsou lidé v zimě častěji v blízkém kontaktu v uzavřených prostorech, podle další hypotézy hraje klíčovou roli snížená vlhkost vzduchu, která usnadňuje šíření virových částic v prostředí. Svou roli může hrát i nižší intenzita slunečního UV záření.

Imunitní ochrana nosu

Benjamin Bleier z lékařské fakulty na Harvardu a jeho spolupracovníci dosáhli v této oblasti významného průlomu a objevili první biologický mechanismus, který přesvědčivě vysvětluje, proč chřipka, rýma nebo třeba covid-19 řádí častěji v chladných měsících roku. Jejich výzkum publikoval odborný časopis Journal of Allergy and Clinical Immunology.

Jednu z hlavních linií dotyku s patogeny a cizorodými látkami představuje nos. Proto je náš čichový orgán vybavený soustavou obranných mechanismů, které chrání naše zdraví. Klíčovou roli přitom hrají „roje“ extracelulárních (mimobuněčných) váčků s imunitními proteiny, které imunitní systém v prostoru nosu vypouští, když detekuje patogeny.

Tento mechanismus je velmi účinný a zlikviduje velkou část patogenů dřív, než proniknou do našeho těla. Bleierův tým ale nově zjistil, že chladné počasí imunitní obranu nosu naprosto rozvrací. Když je nos vystaven nízké teplotě byť jen čtvrthodinku, citelně se uvnitř ochladí. Chlad přitom dramaticky omezí počet vytvářených extracelulárních váčků (experimenty ukázaly, že až o 42 %) a ve váčcích, které se zvládnou uvolnit, jsou nefunkční nebo méně funkční imunitní proteiny.

Objev mechanismu imunitní reakce a jejího chování při snížené teplotě dává podle badatelů dobré vysvětlení sezónních výkyvů infekcí horních cest dýchacích. Na základě nových informací vědci přemýšlejí nad tím, jak je aplikovat do praxe. Je možné, že by se dalo terapeuticky vyvolat a posílit vrozenou imunitní odpověď nosu – například lékem ve formě nosního spreje – která by zvýšila počet extracelulárních váčků v nose.

TIP: Běsy první světové války zřejmě podstatně zhoršila stoletá klimatická anomálie

„Objevili jsme nový imunitní mechanismus v lidském nosu a zjistili jsme, co ho vyřazuje z činnosti,“ potvrzuje Mansoor Amiji z americké Severovýchodní univerzity. „Otázkou ale je, co s tím můžeme dělat. Jak můžeme tento obranný mechanismus v chladném období posílit a zvýšit tím šance lidí, že se vyhnou respirační infekci?“