Případy oklamané vědy (4): Pravěcí lidé pod křídly filipínského ministra

V roce 1971 se médii šířila senzační zpráva: na ostrově Mindanao byl objeven neznámý kmen 26 lidí, žijících v izolaci již od doby kamenné. Pohádka o dětech ráje vydržela 15 let

26.02.2016 - redakce 100+1

Roku 1971 se médii šířila senzační zpráva: filipínský ministr kultury Manuel Elizade jr. objevil na ostrově Mindanao neznámý kmen 26 lidí, žijících v izolaci již od doby kamenné.

Lidé, kteří podle názvu své posvátné sopky získali jméno Tasadayové, údajně žili v jeskyních, používali kamenné nástroje a mluvili nesrozumitelným dialektem. V okolní přírodě se pohybovali nazí, případně v jednoduchých šatech z listů. Mírumilovné „děti ráje“ podle filipínského ministra kultury objevil náhodou jistý dřevorubec a ministr se rozhodl vzít civilizací nedotčené jedince pod svá ochranná křídla. Zázračný objev plnil titulky významných periodik včetně časopisu National Geographic a Tasadyové se stávali stále populárnějšími.

Rezervace vydává tajemství

Zvídaví antropologové měli přesto jisté pochybnosti a o kmenu Tasadayů se chtěli přesvědčit na vlastní oči. Mezitím však tehdejší filipínský prezident Ferdinand Marcos vyhlásil teritorium kmene za chráněnou rezervaci, do níž nesměla vkročit lidská noha. Teprve po sesazení prezidenta roku 1986 se do oblasti vydali dva švýcarští novináři a nestačili se divit.

Tasadayové oblečení v džínách a tričkách žili v normálních domech, obchodovali s místními farmáři, pokuřovali cigarety a mluvili běžným místním jazykem. Příslušníci údajného prehistorického kmene pak vylíčili, jak je Elizade k jeskynnímu životu i zvykům pod silným tlakem přinutil. Vychytralý ministr se ale tou dobou mohl jen smát – už roku 1983 uprchl ze země a s sebou si vezl miliony dolarů, které ukradl nadaci na ochranu Tasadayů. Ovšem již roku 1988 se „ochránce menšin“ vrátil zpět na Filipíny, aby tam pomáhal řídit obchodní zájmy své rodiny a neúspěšně se pokusil obnovit svoji politickou kariéru.

Je třeba dodat, že kmen Tasadayů není tak úplně smyšlený – jejich příslušníci skutečně existovali, žili v částečné izolaci a jejich jazyk se lišil od okolních dialektů. Problém je ale smyšlená datace. Například tasadayský jazyk vznikl podle lingvistů teprve někdy koncem 18. století, když se oddělil od původního jazyka manobo, kterým se mluvilo v okolí.