Při bojích v Jeruzalému během křížových výprav se používaly ruční granáty

V muzejních sbírkách po celém světě se nacházejí specifické středověké keramické nádoby, které svým tvarem připomínají jahodu. Mají společný design a liší se jen v detailech. Vědci již dříve prozkoumali zbytky jejich obsahu a zjistili, že byly používány k nejrůznějším účelům, včetně pití piva nebo uchovávání rtuti, oleje či léčiv.

Archeochemik Carney Matheson z australské Griffithovy univerzity a jeho tým nedávno analyzovali zbytky těchto nádob, které byly objeveny ve středověkém Jeruzalému a pocházejí z 11. a 12. století. Výsledky analýz prozradily, že některé z těchto nádob obsahovaly zápalné a pravděpodobně rovněž výbušné látky.

Keramické granáty s lokální výbušninou

Vědce to přivedlo k závěru, že takové nádobky, naplněné zápalnými a výbušnými látkami, zřejmě sloužily jako středověké ruční granáty. Pozoruhodné přitom je, že podle všeho neobsahovaly střelný prach, který se na Blízký východ a také do Evropy dostal zřejmě až ve 13. století. „Náš výzkum ukazuje, že tyto granáty nebyly odpalovány střelným prachem, ale místní výbušnou směsí, která byla vynalezena v této oblasti,“ vysvětluje archeochemik Matheson.

TIP: Masový hrob křižáků v Libanonu odhalil krvavou realitu středověké války

V Jeruzalému a jeho okolí bylo v 11. a 12. století velmi rušno, pokud jde o násilí a vojenské střety. V 11. století město získali Turci, poté Fátimovci, na nichž Jeruzalém krvavě dobyli křižáci. Ti vládli Jeruzalému 88 let, než ho roku 1187 dobyl zpět pro muslimy Saladin, zakladatel dynastie Ajjúbovců.

V těchto neklidných časech bylo používání keramických granátů zřejmě běžnou záležitostí. Existují zprávy o tom, že je muslimští vojáci vrhali při útocích na křižácká opevnění, přičemž exploze granátů nepochybně děsily svým hlukem a oslnivými záblesky. Křižáci jistě nezůstávali pozadu, pokud měli takové granáty k dispozici.