Pandy kdysi obývaly i Evropu: Od těch čínských se ale lišily

Pandy velké (Ailuropoda melanoleuca) si většinou spojujeme s Čínou a jsou považovány za živoucí fosilie, protože se během své evoluční historie změnily jen velmi málo. To ovšem neznamená, že by jejich rodokmen představoval izolovaný výhonek z pravěku. Ve skutečnosti se v průběhu historických epoch rozvětvil do tolika nesourodých větví, že vědci mají problém je vzájemně propojit.

Potvrzuje to i nález ze severozápadního Bulharska, kde paleontologové narazili na několik fosilizovaných zubů, patřících podle všeho evropskému druhu pravěké pandy. Ta podle vědců obývala starý kontinent před zhruba šesti miliony let.

Medvědi z vlhkých lesů

Na rozdíl od svého čínského příbuzného se evropská panda zřejmě neživila bambusem. Objevený chrup totiž není podle vědců dostatečně silný k drcení dřevnatých stvolů bambusu. Evropská panda, pojmenovaná Agriarctos nikolovi po bulharském paleontologovi Ivanu Nikolovovi, který poprvé katalogizoval zuby již v 70. letech minulého století, byla podobně velká jako dnešní pandy a obývala bažinaté lesy, kde se nejspíš živila místní vegetací.

Proč vlastně pandy, které patří mezi medvědovité, změnily jídelníček a přešly na vegetariánskou stravu? „Specializaci pand na pojídání vegetace ve vlhkých lesích by mohl vysvětlit konkurenční tlak jiných šelem, především medvědů,“ domnívá se Nikolai Spassov z bulharského Národního přírodovědného muzea. „Panda Agriarctos nikolovi sice asi nebyla až tak potravně specializovaná jako dnešní panda, ale zřejmě byla úzce vázaná na vlhké lesní prostředí. Na konci miocénu jih Evropy vyschl, což zřejmě představovalo konec posledních evropských pand.“

TIP: Panda velká má žaludek masožravce, proč se ale živí rostlinnou stravou?

Předci dnešních pand velkých začali přecházet na vegetariánskou stravu už před 7 miliony let. Byli k tomu zřejmě donuceni změnou klimatu, při které vymizela většina jejich kořisti. Výhradními jedlíky bambusu se dnešní pandy staly zhruba před dvěma miliony roků.