Nejstarší známá kremace proběhla před 9 tisíci lety na Blízkém Východě

Lidé pohřbívají své mrtvé už velmi dlouho. Nejstarší pohřby sahají patrně do paleolitu. Archeologické nálezy z Atapuerca ve Španělsku například ukazují, že naši předkové ukládali své mrtvé do hrobů již před 300 tisíci lety. Pohřeb žehem je ale podle všeho mnohem mladším zvykem. Fanny Bocquentin z francouzské výzkumné agentury CNRS a její spolupracovníci při vykopávkách na neolitickém nalezišti Beisamoun na severu Izraele narazili na pozůstatky nejstarší známé kremace.

Okolnosti nálezu ukazují, že se velkou pravděpodobností šlo skutečně o záměrné spálení mrtvého. Spálené tělo patří mladému dospělému, který žil někdy v letech 7013-6700 před naším letopočtem. Stopy a deformace nalezené na kostech naznačují, že tělo prošlo žárem okolo 500 °C. 

TIP: Symbol národního pokroku: Od kdy se u nás provádějí pohřby žehem?

K dávné kremaci v Beisamounu došlo v době, kdy se na Blízkém Východě měnily zvyklosti při pohřbech a rituálech s nimi spojených. Původně se zde například mrtvým odstraňovala hlava, případně byli pohřbíváni uvnitř sídel. Úkolem archeologů teď bude hledání dalších důkazů raných kremací z této doby a pochopení, jak takové pohřby vlastně probíhaly.