Naštvané kamenné tváře Olméků zřejmě patří náčelníkům v jaguářím transu
Dávní Olmékové byli první zásadní kulturou Střední Ameriky. Vládli v tropických nížinách dnešních mexických států Veracruz a Tabasco, zhruba v letech 1500 až 400 před naším letopočtem. Zůstaly po nich pozoruhodné artefakty, z nichž jsou nejznámější obrovské kamenné hlavy. Jak se ale ukazuje, z olmécké kultury je stále co objevovat.
Tým archeologů mexického Národního institutu pro antropologii a archeologii (INAH) nedávno objevil dvě velké tváře se zuřivým výrazem, které Olmékové vytesali do vápence. Kamenné tváře byly nalezeny u Villahermosy, hlavního města státu Tabasco, jehož turistický ruch je založený na množství olméckých památek.
Jaguáří rituál
Jde o reliéfy ve tvaru kruhu, jejichž průměr činí kolem 1,4 metru. Součástí reliéfů jsou i doplňkové ornamenty a symboly, dominantní je ale v obou případech lidská tvář s nápadně nasupeným výrazem. Archeologové se domnívají, že oba reliéfy znázorňují náčelníky, kteří se během rituálu nacházejí v transu a předvádějí řev jaguára.
Nedávno objevené olmécké kamenné tváře ze státu Tabasco. (foto: Centro INAH Tabasco, CC0)
Odborníci institutu INAH jsou přesvědčeni, že zmíněné tváře patří dávným místním vládcům, kteří v této oblasti působili v samotném závěru éry Olméků, někdy v letech 900 až 400 před naším letopočtem. Pro srovnání, zhruba v té době byl ve střední Itálii založen Řím.
TIP: Záhadné olmécké hlavy: Čí portréty zanechala v džungli neznámá civilizace?
Majestátní jaguár je největší šelmou Střední a Jižní Ameriky a je proto pochopitelné, že hrál významnou roli v náboženských představách a rituálech řady kultur v této části světa, Olméky nevyjímaje. „Pokud jde o rituály související s kamennými tvářemi, podle všeho byli náčelníci škrceni a jejich mozek byl kvůli tomu méně zásobován kyslíkem, čímž se dostávali do stavu změněného vědomí,“ přibližuje archeolog Tomás Pérez Suárez. Od takto uměle navozené hypoxie byl pak již jen krůček k „jaguářímu transu“.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií