Na mořském dně Arktidy se kvůli tajícímu permafrostu otevírají obří závrty

Planeta se otepluje. Razantně se to projevuje především v polárních oblastech, kde mizí led a taje dlouhodobě zmrzlá země – permafrost. Rychlé změny krajiny se neprojevují jen na souši, ale i na mořském dně. Kvůli tajícímu permafrostu se propadají a hroutí kusy mořského dna.

Geolog Charlie Paull z kalifornského výzkumného střediska MBARI (Monterey Bay Aquarium Research Institute) a jeho kolegové zjistili, že se na mořském dně Beaufortova moře v kanadské Arktidě otevírají obří závrty, které by dokázaly pojmout celé městské bloky. 

Průzkum dna Arktidy

Arktický permafrost se na dně Beaufortova vyskytuje zhruba 12 000 let, od konce poslední doby ledové, kdy oblast zaplavila voda z tajících ledovců. Až doposud byly tyto části mořského dna skryty před zraky vědců. V posledních letech zde ale kvůli postupujícímu oteplování došlo k vymizení ledu a oblast se stala dostupnou pro plavidla. Badatelé tak s pomocí radaru na palubě lodi a autonomního podvodního plavidla mohli prozkoumat detaily mořského dna.

Tato obrovská jáma na dně u kanadské Arktidy vznikla během pouhých 9 let. (foto: MBARI, Eve Lundsten ©)

„Věděli jsme, že v krajině Arktidy dochází k rozsáhlým změnám“, říká Charlie Paull, „ale teď je to poprvé, kdy jsme mohli nasadit technologii, díky které jsme viděli tyto změny i pod hladinou moře.“

TIP: Země tající pod nohama: Sibiřský permafrost taje a hrozí katastrofou

Pozorované útvary vznikají podle vědců tak, že postupující oteplování vede k tání permafrostu mořského dna. Místa, kde byla doposud pevná hmota, jsou najednou vyplněná kapalným materiálem. Do něj se pak zhroutí okolní povrch a vznikají obří závrty v mořském dně. Největší závrt, který vědci zmapovali, je 225 metrů dlouhý, 95 metrů široký a 28 metrů hluboký. Průzkumy také ukázaly, že se tyto závrty postupem času stále zvětšují.