Kanada: Rozvážně postupující obr
Symbolem Kanady byl dlouho bobr, ale v roce 1860, při návštěvě následníka trůnu prince z Walesu, vítali rodilí Kanaďané prince s javorovým listem v klopě. Současná kanadská vlajka byla ovšem přijata až v říjnu 1964
Kanada je hned po Rusku druhou největší zemí světa. Pokud ale odečteme plochu řek a vodních nádrží, posune se v absolutním pořadí až na čtvrté místo. Má totiž více jezer než kterákoli jiná země a její nádrže obsahují podstatnou část povrchových zásob sladké vody. Z dalších geografických rekordů je vhodné zmínit, že má nejdelší pobřeží na světě – celková délka přes 200 000 kilometrů je pětinásobkem obvodu Země.
Nová krev Kanady
Kanada je asi 125krát větší než Česká republika, přitom počtem obyvatel přesahuje ČR jen třikrát. Určitě proto není jinak překvapivé, že je jednou z nejřidčeji obydlených zemí. Tento údaj je trochu relativizován faktem, že severní části lze jen stěží označit za obyvatelné. Velkou část kanadského severu pokrývá led a trvale zmrzlá země.
Pro život příznivé oblasti Kanady jsou ovšem i tak obrovské a jsou jedním z důvodů, proč má vláda země velice tolerantní přistěhovaleckou politiku. Stát má nejvyšší množství přistěhovalců na hlavu na světě a například pro tento rok je kvóta nových stálých obyvatel stanovena na 240–265 tisíc. Imigranti se většinou usazují v městských aglomeracích podél americko-kanadské hranice, kde do vzdálenosti 150 kilometrů žijí čtyři pětiny veškeré populace.
Dobrý soused a ropné zásoby
Hranice mezi Kanadou a USA má ještě jednu zajímavost – je nejdelší hranicí mezi dvěma státy a zároveň i nejdelší hranicí, která není střežena vojenskými silami. Kanada a USA mají velmi přátelské vztahy a jejich společenský život je provázán zřejmě jako mezi žádnými jinými státy. Dokladem jsou například společné sportovní soutěže (hokejová NHL, basketbalová NBA …), v méně „divácké“ rovině pak společná vojenská cvičení a mise. Zároveň jsou si tyto státy vzájemně největšími obchodními partnery.
Pilířem kanadské ekonomiky jsou služby, kde jsou zaměstnány asi tři čtvrtiny obyvatelstva. Mezi rozvinutými zeměmi má ovšem Kanada jednu zvláštnost a tou je důležitost primárního sektoru, kde nejvýraznější jsou ropný a dřevařský průmysl. U pobřeží Atlantiku má Kanada obrovské zásoby zemního plynu a v provincii Alberta jsou ropné rezervy, které předčí jedině Saudská Arábie.
Quebec by chtěl z Kanady
V žádném případě není na místě představovat si Kanadu jako stát, který je závislý pouze na přírodním bohatství. Téměř 2 % HDP jsou investována do vědy a výzkumu a 18 laureátů Nobelovy ceny za fyziku, chemii a lékařství pochází právě z této přírodou požehnané země.
Kanada je zemí snad až překvapivě klidnou a nekonfliktní. Snad jediným tématem, které dlouhodobě rozviřuje hladinu veřejného mínění, jsou separatistické snahy provincie Quebec. K nacionalistickým snahám o odtržení ve frankofonní provincii došlo už v 60. a 70. letech. Prvním neúspěšným krokem k osamostatnění bylo referendum v roce 1980, v němž jednoznačně převládl názor zůstat součástí Kanady. O patnáct let později bylo ovšem už jen 50,6 % pro setrvání ve svazku a 49,4 % pro odtržení. Jednostranné odtržení od federace bylo od té doby znemožněno usnesením nejvyššího soudu.
U pobřeží Atlantiku má Kanada obrovské zásoby zemního plynu a v provincii Alberta jsou ropné rezervy, které předčí jedině Saudská Arábie
Víte, že?
Armáda mírumilovné Kanady
I přes svoji tradiční nekonfliktnost má Kanada dobře vyzbrojenou armádu. Je jedním ze zakládajících členů NATO. V současné době má k dispozici 62 000 vojáků a 26 000 rezervistů. Kanadské ozbrojené síly sestávají z armády, námořnictva a vzdušných sil. Disponují 1400 obrněnými vozidly, 34 válečnými plavidly a 861 letadly.
Stručné dějiny
Archeologické výzkumy naznačují, že v oblasti severního Yukonu žili lidé už před 26 500 lety, v jižním Ontariu asi před 9 500 lety. Na konci 15. století zřejmě žilo na území dnešní Kanady kolem milionu původních obyvatel.
Pokud nepočítáme krátkou přítomnost Vikingů kolem roku 1000, byl prvním Evropanem na území Kanady italský mořeplavec Giovanni Caboto. V letech 1605 a 1608 v Port Royal a Quebecu vznikla první francouzská sídla. Angličané zase v roce 1610 založili v Newfoundlandu rybářskou základnu a hlavně uváděli pod svou nadvládu třináct kolonií na východním pobřeží dnešních USA. V té době už původní obyvatelstvo kosily zavlečené infekční choroby, proti nimž neměli domorodci vytvořeny obranné látky. Odhaduje se, že nemocem padlo za oběť 40–80 % veškeré populace. Francouzské a britské kolonie zpočátku téměř nepřicházely do kontaktu, ale v letech 1689–1763 přišla série tzv. mezikoloniálních válek. Výsledkem bylo ovládnutí prakticky všech území Velkou Británií.
Velká Británie získala rozsáhlé državy osídlené katolíky francouzského původu. Aby předešli rozsáhlým povstáním, schválili protestantští Britové v roce 1774 tzv. Quebec Act, který mimo jiné akceptoval katolické náboženství na území provincie Québec. Historici tvrdí, že toto byl klíčový krok, jenž rozbouřil mínění v amerických provinciích a vedl k americké válce za nezávislost. Během ní zůstala Kanada loajální Británii. Za 1. světové války se Kanada připojila k Dohodě a v roce 1931 získala v rámci Britského společenství národů větší autonomii. V roce 1999 bylo v nejsevernějších částech Kanady vytvořeno nové administrativní teritorium s názvem Nunavut.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: cca 33,5 milionů (asi o 5 mil. méně než Polsko); Očekávaná doba dožití: 81,23 let (7. nejvyšší na světě); Prům. počet dětí: 1,58 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 5,04 z 1 000 živě narozených; Věková struktura: 16,1 % děti do 15 let, 68,7 % obyv. ve věku 15 až 64 let, 15,2 % obyv. je starší více než 65 let; Obyvatelé měst: 80 %; Etnické složení: 28 % obyvatel britského původu, 23 % francouzského původu, 15 % potomci jiných evropských národností, 2 % američtí indiáni, 6 % ostatní (většinou Asiaté, Afričané, Arabové), 26 % smíšená etnika; Jazyky: angličtina i francouzština jsou oficiální jazyky; Náboženství: římskokatolická církev 42,6 %, protestanti 23,3 %, ostatní křesťané 4,4 %, muslimové 1,9 %, ostatní a nespecifikované 11,8 %, žádné 16 % (podle sčítání v r. 2001); Nezaměstnanost: 8,3 %; Gramotnost: 99 %
Politika
Typ vlády: parlamentní demokracie, federace, konstituční monarchie; Samostatnost: 1. července 1867 (jako Svaz britských severoamerických kolonií); 11. prosince 1931 (uznána Velkou Británií); Hlava státu: královna Alžběta II. (od 6. února 1952) zastupovaná generálním guvernérem Davidem Johnstonem (od 1. října 2010); Šéf vlády: premiér Stephen Joseph Harper (od 6. února 2006); Volby: monarchie je dědičná; generální guvernér je jmenován monarchou na návrh premiéra; premiér vychází z voleb jako vůdce většinové strany nebo koalice
Ekonomika
HDP na hlavu: cca 38 200 USD (odhad 2009), o něco víc než Belgie či Švédsko, o málo méně než např. Austrálie nebo Rakousko (ČR 25 100 USD); Měna: kanadský dolar (CAD), 1 USD = cca 1 CAD, 1 CAD = cca 18 Kč; Vývoz: motorová vozidla, strojní technika, letadla, telekomunikační zařízení, chemikálie, plasty, hnojiva, celulóza, dřevo, surová nafta, zemní plyn, elektřina, hliník; Dovoz: stroje a zařízení, motorová vozidla, surová nafta, chemikálie, elektřina, zboží dlouhodobé spotřeby; Hlavní obchodní partneři: USA, Čína, Mexiko, Velká Británie
Geografie
Rozloha: 9 984 670 km2, po Rusku 2. největší země světa, jen o málo větší než USA; Hranice: pouze s USA – 8 893 km včetně hranice s Aljaškou; Délka pobřeží: 202 080 km; Podnebí: na jihu mírné, na severu subarktické až arktické; Průměrné měsíční teploty (°C): Ottawa/Vancouver/Iqaluit – leden–březen -2 až -10/3–6/-23 až -26, duben–červen 6–18/9–15/-14–3, červenec–září 15–21/14–17/2–8, říjen–prosinec -6–8/4–10/-21 až -4; Průměrné měsíční srážky (mm): Ottawa/Vancouver/Iqaluit – leden–březen 50–57/109–150/19–22, duben–červen 65–84/46–75/28–37, červenec–září 84–88/36–64/52–64, říjen–prosinec 73–81/115–179/20–42; Nejnižší a nejvyšší bod: Atlantský oceán 0 m / Mount Logan 5 959 m
-
Zdroj fotografiíShutterstock, Wikipedie