Kletby ve studni: V athénských lázních objevili desítky proklínacích tabulek

Studna v lázních aténské čtvrti Kerameikos sloužila jako „skluzavka“ pro kletby nespokojených občanů starověkých Athén
09.06.2022 - Stanislav Mihulka
German Archaeological Institute, Jutta Stroszeck, CC BY 4.0)

" data-thumb="/sites/default/files/styles/x_100/public/clankyold/obrazky/1/6/5/4/7/2/6/0/2/0/00_german_archaeological_institute_jutta_stroszeck_cc_by_40.jpg?itok=Ki4jSaoa" data-img="/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/6/5/4/7/2/6/0/2/0/00_german_archaeological_institute_jutta_stroszeck_cc_by_40.jpg?itok=rf5_kzm3" data-full="/sites/default/files/styles/x1200/public/clankyold/obrazky/1/6/5/4/7/2/6/0/2/0/00_german_archaeological_institute_jutta_stroszeck_cc_by_40.jpg?itok=6nTAvk3M">


Během vykopávek v bývalých lázních ve čtvrti Kerameikos, kde ve starověkých Athénách sídlili hrnčíři, archeologové před časem narazili na množství předmětů v lázeňské studni. Mezi nimi pak bylo objeveno asi 30 proklínacích tabulek, které představují velmi cennou sondu do života a myšlení obyvatel starověkých Athén.

Když lidé v antickém Řecku a Římu chtěli získat výhodu nad svými protivníky, nejčastěji v soudních sporech, lásce, sportu či v osobních rozepřích, vytvářeli proklínací tabulky (defixe) s kletbou či kouzlem, v nichž se obraceli na božstva spojená s podsvětím (Pluto, Proserpina či Hermés), případně exotická božstva, především ta egyptská.

Proklínání v Athénách 

Proklínací tabulky z lázeňské studny pocházejí z přelomu 4. a 3. století před naším letopočtem. Jak čas, tak i místo jsou ale dost netypické. Podobné proklínací tabulky totiž známe z 5. a 4. století př. n. l., většinou z hrobek. Podle archeologů jde o důsledek změn, které zavedl Démétrios z Faléru, když byl v letech 317 až 307 př. n. l. správcem Athén.

Model sarkofágu a figurka vyrobená z olova nalezené na dně studny. (foto: German Archaeological Institute, Jutta StroszeckCC BY 4.0)

Démétrios totiž změnil „provoz“ athénské nekropole, nechal ji hlídat a především vehementně bránil tomu, aby se v hrobkách praktikovala magie. Obyvatelé Athén ale prokázali kreativitu v proklínání svých bližních a namísto hrobek začali ke komunikaci s podsvětím využívat místa, jako jsou studny, z nichž se staly „skluzavky“ pro kletby k podsvětním božstvům.

TIP: 2300 let starý džbán z athénské Agory ukrýval dávnou kletbu

Potvrzuje to i vedoucí výzkumu Jutta Stroszeck z Německého archeologického institutu v Athénách: „Objev proklínacích tabulek v lázeňské studni určitě souvisí s tím, že Athéňané viděli ve studních další možnou přístupovou cestu do podsvětí.“ S kolegy obdivuje různorodost tvarů i obsahu proklínacích tabulek. Některé kletby žádají, aby proklínaný nemohl mluvit, hýbat se nebo dokonce myslet. V jednom případě žárlivá sokyně v lásce proklíná vagínu jisté nevěsty.


Další články v sekci