Řecko: Země probuzená ze sna

Historické a kulturní dědictví Řecka v západním světě je nezpochybnitelné. Jeho stopy vidíme v literatuře, umění, filozofii i politice, ale země už dávno nepatří mezi nejdůležitější světové mocnosti. Na konci 20. století sice pozvolna znovu získávala prestiž, jakou jí přisoudila historie; pak ovšem přišla celosvětová finanční krize a Řecko se začalo propadat níž, než kdo mohl čekat. 

Prudký finanční pád             

V tamní ekonomice hraje velkou roli veřejný sektor (asi 40 % HDP) a turistický ruch (15 % HDP). Řecko sice neopustilo svou pozici tradičně zemědělsky orientované země, ale velkou část produkce ve zmíněném odvětví zajišťují přistěhovalci: na začátku 21. století tvořili zhruba pětinu pracovní síly a zdálo se, že stát dokáže bez problémů dát práci i jim. Mezi lety 2003 a 2007 rostla ekonomika asi o 4 % ročně.

Světová finanční krize ovšem odkryla slabiny Řecka a prohlubující se dluh veřejných financí. Ukázalo se, že Řekové již delší dobu zkreslovali finanční výkazy předkládané orgánům Evropské unie. Když se obnažila skutečnost jejich „života na dluh“, byla situace nadále neudržitelná a následoval velmi rychlý finanční propad. Navzdory četným škrtům začalo být brzy jasné, že země si sama nepomůže. Státy eurozóny, kam Řecko rovněž patří, se mu rozhodly poskytnout bezprecedentní pomoc.

Zobrazit na mapě Googlu

Půjčky, škrty, nezaměstnanost

V roce 2010, kdy se strach z hloubky ekonomického propadu šířil všem evropskými zeměmi, souhlasily členské státy eurozóny s finanční pomocí Řecku ve výši 110 miliard eur. Podmínkou pro její čerpání měl být závazek řecké vlády pokračovat v reformách veřejných financí a hospodářské politiky. Další rok následovalo 130 miliard a ještě deset přibylo v roce 2013. Celkem tedy půjčka dosáhla 250 miliard eur.

Mezi roky 2008 a 2013 se řecká ekonomika propadla o 23 % a většina odborných odhadů tvrdí, že pokles se ještě nezastavil. Drastické škrty ve veřejných výdajích vedly k rekordní nezaměstnanosti – mezi mladými vyšplhala až na hrozivých 55 %. Zaměstnání pak nemá čtvrtina práceschopných Řeků. Vláda musela výrazně zkrátit důchody a vzrostl počet lidí žijících na ulici. Obavy z nedostatku práce dokonce protlačily do řeckého parlamentu neonacistickou stranu Zlatý úsvit, která vystupuje proti přistěhovalcům a etnickým menšinám.

Trocha naděje do budoucna

Mnozí evropští ministři financí už s Řeckem ztrácejí trpělivost a pomalu přestávají věřit, že se země ze svých problémů dokáže dostat. Podle některých odhadů by ale rok 2014 mohl přinést obrat a poprvé po šesti letech i růst ekonomiky – třebaže jen zhruba o 0,5 %. Krize Řecko rozhodně proměnila: nafouknutý klientelistický veřejný sektor, který za vysoké platy zaměstnával nekvalifikované úředníky, prochází reformou. Řekové se snaží vyžít s dostupnými prostředky a vyrovnat se s poznáním, že jejich vzkvétající země před krizí byla jen iluzí, jež musela skončit.