Jeskyně ve Španělsku ukrývala pozůstatky masakru neolitických imigrantů

Nově příchozí lidé, imigranti ze vzdálenějších oblastí, to nikdy neměli jednoduché a platí to i pro úsvit lidské historie. Potvrzují to archeologové, kteří nedávno prozkoumali lidské pozůstatky v jeskyni El Trocs ve španělských Pyrenejích. Nejstarší z těchto kostí jsou pozůstatky skupiny lidí, která se zde ocitla asi 5 300 let před naším letopočtem, tedy v období neolitu.

Jde o kosti celkem devíti lidí, kteří byli zabiti a po smrti ještě zohaveni. Na kostrách pěti dospělých je zřetelně patrné, že byli zabiti střelou šípem do hlavy z bezprostřední blízkosti. Společně s nimi byly zabity i čtyři malé děti ve věku od 3 do 7 let. Z genetických testů rovněž vyplynulo, že jeden ze zabitých dospělých, asi 30letý muž, byl otcem jednoho z dětí, ubitého šestiletého chlapce. Těla všech mrtvých byla po smrti zohavena mnoha údery kameny nebo kyji. Vědci se domnívají, že masakr v jeskyni mohl být výsledkem eskalace sporů o půdu, dobytek nebo dokonce o ženy.

Podle archeologů je ale možné, že šlo o xenofobně motivované násilí. Dlouhou dobu přitom mezi odborníky panovalo přesvědčení, že lovcům-sběračům, kteří žili v relativně rovnostářské společnosti, bylo násilí víceméně cizí. Jak k tomuto závěru vědci dospěli?

TIP: Extrémní násilí z neolitu: Vědci objevili masový hrob oběti dávného masakru

Na základě mnoha indicií - DNA ukazuje, že šlo o osadníky, kteří do oblasti přišli z velké dálky, pravděpodobně z Blízkého východu. Vědci zároveň zmiňují, že tito lidé sebou přinášeli nové zemědělské techniky, které místní domorodí lovci-sběrači vůbec neznali. Pro místní tak představovali nebezpečný cizorodý prvek. Za velmi zvláštní také považují brutalitu útoku a následné posmrtné zohavení. To vše naznačuje, že mohlo jít o xenofobně motivované násilí.