Impozantní snímek ukazuje Zemi v laserovém souboji s mlhovinou Carina

Čtyři jasně oranžové laserové paprsky protínají noční oblohu a směřují k velké, jasné a fascinující mlhovině Carina, v souhvězdí Lodního kýlu. Právě tady se mimo jiné nachází populární Eta Carinae, extrémní soustava minimálně dvou hvězd, kde v budoucnu exploduje supernova či hypernova. Jako by Země s touto mlhovinou vedla duel laserovými zbraněmi. Naštěstí, Carina nejspíš neodpoví, už jenom proto, že světlo k ní letí zhruba 7 500 let.

Podivuhodný snímek s lasery je dílem Evropské jižní observatoře ESO, pro kterou se již stal snímkem týdne. Ve skutečnosti samozřejmě nejde válku v Mléčné dráze, ale o zajímavý astronomický trik, jehož cíle je vylepšit pozorování. Laserové paprsky vysílá systém adaptivní optiky Adaptive Optics Facility, který je instalovaný na soustavě teleskopů Very Large Telescope (VLT) v Chile.

Adaptivní optika VLT

Soustava VLT stojí v chilské poušti Atacama, kde panují jedny z nejlepších podmínek pro pozorování oblohy na Zemi. Přesto ale i tam práci teleskopů ovlivňuje pozemská atmosféra. Právě kvůli tomu je soustava VLT vybavená adaptivní optikou. Nápadně oranžové lasery v atmosféře excitují částice sodíku, které začnou světélkovat.

TIP: Nová adaptivní optika Very Large Telescope umí superostré snímky vesmíru

Díky tomu vzniknou „umělé hvězdy“, které pak můžeme využít. Astronomové na tyto „hvězdy“ zaměří přístroje soustavy VLT a zjistí, do jaké míry atmosféra ovlivňuje jejich obraz. Je to důmyslný postup pro kalibraci pozemních teleskopů, který umožní velice detailní a přesná pozorování objektů, jako je třeba právě Eta Carinae.