Chile: Ostrov uprostřed kontinentu

V září 1973 se moci v Chile ujala vojenská junta v čele s generálem Augusto Pinochetem. V letech, která následovala po převratu, docházelo k rozsáhlému porušování lidských práv. Podle dostupných údajů (Rettigovy a Valechovy zprávy) bylo v tomto období protiprávně zabito přinejmenším 2 115 lidí. Více než desetinásobek tohoto čísla (27 265), včetně 88 dětí mladších než 12 let, bylo vojenským režimem mučeno.

Ten, který rozděluje stát

Na konci 80. let minulého století začala vláda pomalu povolovat otěže – byla stanovena větší svoboda shromažďování, projevu a vzniku spolků. Byly povoleny odbory a politická činnost a ekonomická síla státu jednoznačně rostla. Ani tak ale nebyl Pinochet znovu zvolen a roku 1988 odešel do ústraní. V roce 1998 byl během pobytu v Anglii zatčen a byl na něj vydán zatykač. Později se vrátil do Chile, kde do smrti přebýval v domácím vězení.

Po Pinochetově odchodu se v čele státu vystřídalo dalších pět prezidentů včetně Michele Bacheletové, která byla mezi roky 2006 a 2010 první chilskou prezidentkou. I přes to a přes více než dvacetiletou časovou mezeru je osoba generála Pinocheta dodnes předmětem vášnivých sporů mezi běžnými občany a s trochou nadsázky se dá říci, že stále rozděluje zemi na jeho vášnivé příznivce a zavilé odpůrce. 

Zobrazit na mapě Googlu

Vlny minulosti a současnosti

Chile je multietnická společnost, a proto lidé označení „Chilan“ vnímají především jako punc státní příslušnosti a ne jako národnost. Velká část zdejších obyvatel má evropské kořeny, s ohledem na historii země jde logicky především o potomky Španělů. Menší komunity pak pocházejí z Německa, Itálie, Irska, Francie, Británie, Švýcarska a Chorvatska. Podle posledního sčítání lidu v roce 2002 se jen 4,6 % obyvatel považovalo za potomky původních indiánů. Za tuto pestrou etnickou a národnostní skladbu Chile vděčí rušné minulosti, ale to neznamená, že by se příliv lidí z jiných zemí zastavil. V nedávné minulosti se země stala vyhledávanou destinací pro emigranty z Argentiny, Peru a Bolívie.

Ostrov v oceánu i na pevnině

Ekonomika Chile je z nezanedbatelné míry závislá na rozvinutém turistickém ruchu. Ročně zemi navštíví dva miliony turistů, což je samozřejmě nejen výsledek bezpečného prostředí, ale také mnoha přírodních a kulturních atrakcí. Z mnoha se sluší jmenovat aspoň jezera náhorní plošiny Altipláno, město San Pedro de Atacama s mnoha pozůstatky incké architektury, fascinující ledovcové útvary Národního parku Torres del Paine, přístav Valparaíso nebo množství lyžařských resortů. Turistickou destinací prvořadého významu jsou pak Velikonoční ostrovy, které sice leží daleko v Tichém oceánu, ale jsou rovněž součástí Chile.

Atraktivita Velikonočních ostrovů pro turisty z celého světa by mohla být symbolickým obrazem celé země. Rozumná a bezmála třicet let konzistentní politika udělala z Chile ostrov demokracie a stability, který má dlouhodobý kredit spolehlivosti a bezpečí.