Dalekohled Jamese Webba odhalil příčinu ikonického tvaru slavné planetární mlhoviny

Planetární mlhoviny bývají krásné a mlhovina NGC 3132, známá také jako Jižní prstencová mlhovina nebo též Caldwell 74, patří mezi ty nejkrásnější. Nedávno tuto 2 460 světelných let vzdálenou mlhovinu ze souhvězdí Plachet pozoroval jako jeden ze svých prvních objektů i Vesmírný dalekohled Jamese Webba.

Mezinárodní tým odborníků, který vedla australská astrofyzička Orsola De Marco z Macquarieho univerzity, prostudoval nové snímky z dalekohledu Jamese Webba a na vědce čekalo překvapení v podobě doposud neznámých hvězd, které se ukrývaly v zářícím plynu a plazmatu planetární mlhoviny. Výsledky jejich zjištění zveřejnil časopis Nature Astronomy.

Čtveřice hvězd a bílý trpaslík

Vědci již dlouho vědí, že podivuhodné tvary planetárních mlhovin, které vznikají po zániku hvězd podobných Slunci, mohou tvarovat blízké hvězdy, typicky jejich hvězdní společníci. V případě Jižní prstencové mlhoviny se ale ukázalo, že na tvar mlhoviny působí hned čtyři hvězdy – tři hvězdní společníci a jedna blízká hvězda, která nepatří do původního hvězdného systému.

Jižní prstencová mlhovina v blízkém infračerveném světle (vlevo) a středním infračerveném světle. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)

Dotyčnou mlhovinu obklopuje mračno chladného prachu, kvůli kterému je obtížné ji pozorovat ve viditelném spektru. Dalekohled Jamese Webba ji ale pozoroval v oblasti infračerveného záření, které takovým prachem prochází vcelku bez obtíží. Vědci díky tomu dostali příležitost prozkoumat Jižní prstencovou mlhovinu v doposud nevídaných detailech.

TIP: Estetická astronomie: Hubble detailně pozoroval dvojici planetárních mlhovin

Nové snímky dalekohledu Jamese Webba badatelům rovněž umožnily provést nové výpočty, díky kterým určili teplotu bílého trpaslíka, zhrouceného jádra bývalé hvězdy, které zůstalo v nitru planetární mlhoviny. Podle těchto výpočtů je jeho teplota asi 109 700 °C. Objev systému více hvězd, které jsou těsně gravitačně svázané s bílým trpaslíkem, by navíc mohl v budoucnu být velmi zajímavý pro gravitační astronomii.