Genetici a archeologové vypátrali původ vzácného šafránu

Koření známé jako šafrán, jsou vlastně čnělky pestíků v elegantních květech šafránu setého (Crocus sativus). Jsou drobné, v každém květu bývají tři, a je nutné je sbírat ručně, což je velice pracné. Kvůli tomu je šafrán nejdražším běžně používaným kořením na světě. Na jedno kilo tohoto pozoruhodného koření je třeba posbírat čnělky z 15 až 16 tisíc květů, což zabere cca 370 až 470 člověkohodin. Cena za kilo šafránu se přitom pohybuje mezi 1 300 a 10 000 dolary (cca 30 tisíc až 230 tisíc Kč).

Jak to v podobných případech bývá obvyklé, pěstuje se již dlouho, dnes je rozšířený na mnoha místech světa, jeho původ ale obestírá tajemství. Ludwig Mann z německé Technické univerzity v Drážďanech a jeho spolupracovníci pátrali po tom, kdy a kde byl šafrán vlastně domestikován. Sledovali přitom dvě linie důkazů, které si nejsou příliš blízké – genetiku šafránů a archeologické nálezy dávného umění se zobrazeními šafránu.

Řecké kořeny

Na vědce se usmálo štěstí, obě linie směřují ke stejnému období a stejné oblasti vzniku domestikovaného šafránu. Jde o Řecko doby bronzové, kde se šafrán setý pěstoval nejméně 1 700 let před naším letopočtem, možná i dříve. Nebylo to snadné zjistit, zvláště v případě genetiky. Pěstované plodiny mají ve zvyku mít velmi rozsáhlé a komplikované genomy, z nichž se jen obtížně získávají nějaké informace. Šafrán v tomto ohledu není výjimkou.

TIP: Voňavoučké koření: Rostlinky, za které se kdysi platilo zlatem

Autoři studie potvrzují jednu z dřívějších hypotéz, že nejbližším příbuzným domestikovaného šafránu je šafrán Cartwrightův (Crocus cartwrightianus), který roste v pevninském Řecku a na Krétě i dalších ostrovech. Pokud jde o umění, pěstování domestikovaného šafránu dokládá například freska z ostrova Santorini, která vznikla kolem roku 1600 před naším letopočtem.