Archeogenetici vystopovali v jeskyni na Krétě mor a břišní tyfus z doby bronzové

Genetické objevy v jeskyni Hagios Charalambos vracejí do hry infekční choroby jako možnou příčinu pádu dávných říší a civilizací
10.08.2022 - Stanislav Mihulka
INSTAP Academic Press, Betancourt, CC BY 4.0)

" data-thumb="/sites/default/files/styles/x_100/public/clankyold/obrazky/1/6/6/0/0/8/2/7/6/0/hagios_charalambos_003.jpg?itok=6ASBZfos" data-img="/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/6/6/0/0/8/2/7/6/0/hagios_charalambos_003.jpg?itok=n8t99BMk" data-full="/sites/default/files/styles/x1200/public/clankyold/obrazky/1/6/6/0/0/8/2/7/6/0/hagios_charalambos_003.jpg?itok=2eceUmq8">


Před koncem třetího tisíciletí před naším letopočtem čelila ve východním Středomoří zhruba ve stejnou dobu závažným krizím řada civilizací doby bronzové. V té době se zhroutila Stará říše starověkého Egypta a také zanikla Akkadská říše, která zahrnovala prakticky celou Mezopotámii a východní část Sýrie. Vylidňovaly se celé oblasti, docházelo ke konfliktům, vytrácel se obchod a měnily se kultury.

V poslední době se stalo zvykem označovat za viníka takových krizí především změny klimatu. Archeogenetik Gunnar Neumann z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční archeologii a jeho kolegové ale nalezli v jedné jeskyni na Krétě důkazy pro to, že bychom měli brát v potaz i další faktor, který je schopen rozvrátit celé společnosti – infekční choroby.

Mor a tyfus doby bronzové

Badatelé analyzovali lidské pozůstatky z významného naleziště doby bronzové, jeskyně Hagios Charalambos, kde panuje chlad a velmi stabilní podmínky. Podařilo se jim izolovat DNA ze zubů celkem 32 lidí, pohřbených v letech 2290 až 1909 před naším letopočtem. V této DNA nalezli genetické stopy přítomnosti pár druhů běžných bakterií, což se dalo čekat.

Méně očekávaná, ale o to významnější byla stopa přítomnosti dvou bakterií, které jsou původci smrtících infekcí – morové bakterie Yersinia pestis a Salmonella enterica, která je zodpovědná za břišní tyfus. Jejich objev naznačuje, že oba dva tyto patogeny byly přítomny v této části světa v době bronzové a zřejmě se tam mohly i šířit.

TIP: Vědci izolovali DNA původce Velkého moru ze zubů koster obětí v Londýně

V obou případech byly na Krétě objeveny kmeny uvedených bakterií, které jsou dnes již dávno vyhynulé. Jak v případě moru, tak i břišního tyfu šlo o kmeny, které postrádaly některé znaky, zodpovědné za devastující důsledky onemocnění. Přesto ale tyto dávné bakterie mohly v hustě zalidněných oblastech vyvolávat epidemii a zabíjet. Archeogenetici se nyní na tyto dvě choroby zaměří a budou hledat jejich genetické stopy i u dalších společností doby bronzové.


Další články v sekci