10 lodí, které změnily kosmonautiku: Raketoplány, Buran, Šen-Čou (3.)

8. Technický zázrak, ekonomická katastrofa

• Loď: raketoplán
• Země: USA
• V kosmu: 1981–2011

Americký raketoplán se skutečně často popisuje jako „technický zázrak, ale ekonomická katastrofa“. Stroj měl zcela unikátní možnosti: relativně početná posádka pociťovala při startu jen minimální přetížení, mohla s letounem složitě manévrovat na oběžné dráze, vracet se na Zemi s rozměrným a hmotným nákladem apod. Při zahájení vývoje slibovala NASA šedesát startů ročně, což mělo zajistit velmi levný provoz. Realita však byla jiná: v rekordním roce 1985 se uskutečnilo jen devět misí. Nízká frekvence vzletů pak vedla k tomu, že cena za jeden start neúnosně narostla. 

Na druhou stranu raketoplány umožnily realizaci mnoha úžasných programů, od pravidelných letů na ruskou stanici Mir přes budování ISS až po opravy satelitů ve vesmíru – nikdy by bez nich například nevznikl Hubbleův teleskop. Celkem spatřilo světlo světa šest strojů: Enterprise, Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour. První zmíněný se nakonec v rozporu s původními plány do kosmu nikdy nepodíval, a Columbia s Challengerem zanikly při haváriích v letech 2003 a 1986, přičemž obě sedmičlenné posádky zahynuly. Dalších 133 misí v letech 1981–2011 však slavilo úspěch.

9. Kosmoplán, jenž nedostal příležitost

• Loď: Buran
• Země: SSSR
• V kosmu: 1988

Sovětský kosmoplán Buran vznikl v reakci na americký projekt raketoplánů Space Shuttle, čemuž však odpovídalo i jeho využití: úkoly se často měnily, a mnohdy se dokonce zoufale hledaly! Na rozdíl od amerického stroje se ovšem nikdy nepočítalo s tím, že by Buran nahradil všechny nosné rakety. Zatímco tedy konstruktéři v USA čelili tvrdé realitě ve smyslu „buď svoje systémy přizpůsobíte rozměrům a možnostem raketoplánu, nebo se do vesmíru vůbec nedostanou“, jejich protějškům v SSSR zůstala volba „kosmoplán, nebo klasická raketa“. To se ovšem později ukázalo jako problém, protože vývoj sovětského letounu se zpožďoval, tudíž všechny konstrukční kanceláře pochopitelně sázely na existující nosiče. 

Ačkoliv Buran americké raketoplány v mnoha ohledech převyšoval (a na druhou stranu ve spoustě jiných směrů jejich kvalit nedosahoval), nakonec se operačního nasazení nedočkal. V listopadu 1988 absolvoval svůj jediný let – navíc bez posádky, přestože se k misím na jeho palubě desítky pilotů dlouhé roky cvičily.

10. Božská loď z východu

• Loď: Šen-čou
• Země: Čína
• V kosmu: 1999–dodnes 

Patnáctého října 2003 vstoupila Čínská lidová republika do dosud nedotknutelného hájemství Ruska a Spojených států: stala se třetí zemí světa, která dokázala vyslat do vesmíru pilotované kosmické plavidlo. Šen-čou neboli Božská loď velmi připomíná Sojuz a nejlidnatější stát světa také ruskou technologii využívá – například při prvním čínském výstupu do otevřeného prostoru měl jeden z kosmonautů na sobě ruský skafandr Orlan; na druhou stranu podobu stroje limitují fyzikální zákony a operační požadavky. Ostatně i SSSR kdysi čelil obvinění, že koncepci Sojuzu okopíroval, protože návrh amerického Apolla od firmy General Electric (nakonec nerealizovaný) vypadal zcela stejně. 

Šen-čou se skládá ze tří částí, přičemž nejvíc se od Sojuzu liší orbitální sekce, která je v čínském provedení válcovitá, může nést panely slunečních baterií, a dokonce zvládne plně samostatný let (v případě Sojuzu se jedná o jakýsi přepravní kontejner).