10 lodí, které změnily kosmonautiku: Vostok, Mercury, Voschod (1.)

1. Pro kosmonauty a špiony

• Loď: Vostok
• Země: SSSR
• V kosmu: 1961–1963

Sergej Koroljov byl nejen schopným technikem, konstruktérem a organizátorem, ale také se dobře orientoval v realitě tehdejšího Sovětského svazu. Krásný příklad představuje právě loď Vostok, kterou vyvíjel souběžně ve dvou verzích: pro pilotované lety i pro zpravodajské účely (se špionážní kamerou, bez posádky). Mohl tak podle aktuální situace obratně klást důraz na jeden či druhý program, přičemž oba postupovaly vpřed.

Loď se skládala ze dvou částí: z přístrojové s hlavním motorem a podpůrnými systémy (komunikace, nádrže pracovních látek apod.) a z přistávací, která byla zároveň kabinou pro kosmonauta. Návratový modul měl kulovitý tvar, celý jeho povrch pokrýval ablativní tepelný štít a navíc se díky vhodně umístěnému těžišti po vstupu do atmosféry sám stabilizoval. Pro americká i pozdější sovětská plavidla by totiž mohl mít vstup do plynného obalu naší planety při nesprávné orientaci fatální následky.

Loď se nakonec dočkala třinácti misí v programu Vostok, z toho šesti pilotovaných, a čtyř v programu Voschod, z toho dvou pilotovaných. Vojenské verze družice Zenit létaly až do roku 1994 a dosáhly úctyhodných 254 startů!

2. Suborbitální i orbitální

• Loď: Mercury
• Země: USA
• V kosmu: 1961–1963 

Podle původních amerických představ se měli první lidé dostat do vesmíru v letadlech. Bylo to logické, protože se postupně zvyšovala rychlost i dostup zmíněných strojů a nové technologie se objevovaly překotným tempem. Zdálo se tak být jen otázkou času, kdy vznikne letadlo s odpovídajícím dosahem a výkonem motorů, aby zamířilo na oběžnou dráhu.

Americké letectvo skutečně v roce 1957 rozjelo program kosmického kluzáku Dyna Soar, ale když o rok později vznikla NASA, rozhodla se v případě pilotovaných letů vsadit na velmi konzervativní kapsli. Čas dal této sázce na jednoduchost za pravdu: program Dyna Soar byl po šesti letech vývoje pro nepřekonatelné technické potíže zastaven, zatímco loď pojmenovaná Mercury vynesla do vesmíru první americké astronauty.

Stroj měl minimalistické rozměry: na výšku měřil 3,3 m, v průměru 1,8 m a plně natankovaný dosahoval hmotnosti 1 400 kg (mimochodem, samotný teplený štít nového amerického plavidla Orion váží víc). Mercury tak představuje historicky nejmenší kosmickou loď. Nastupování na palubu nebylo žádnou procházkou růžovým sadem: astronauti se protahovali průlezem o průřezu 71 × 66 cm, přičemž měli na sobě skafandr s omezenou pohyblivostí a výhledem a nesměli zavadit o žádné řídicí prvky.

V rámci programu Mercury vzniklo dvacet plavidel a šest z nich se vydalo na pilotovanou misi: dvě na suborbitální (v roce 1961) a čtyři na orbitální (v letech 1962 a 1963).

3. Slepá ulička 

• Loď: Voschod
• Země: SSSR
• V kosmu: 1964–1965

Přestože sovětským lodím Voschod patří místa v historických tabulkách, představovaly slepou uličku. Od počátku měly jako hlavní a jediný cíl „urvat“ některá prvenství v kosmonautice, nikoliv vytvořit dlouhodobý a životaschopný program. Voschod vznikl úpravou jednomístného Vostoku v rekordně krátkém čase: v únoru 1964 se na něm začalo pracovat a v říjnu už startoval s první posádkou. Tomu však odpovídaly možnosti lodi, která se dodnes považuje za nejnebezpečnější v historii kosmonautiky. Záchranné systémy zcela chyběly a jakékoliv selhání by znamenalo smrt posádky. „Je vůbec možné, že se kosmonauti vrátili z vesmíru bez jediného škrábnutí?“ opakoval si v řídícím středisku po přistání první mise hlavní konstruktér Sergej Koroljov.

Pokračování: 10 lodí, které změnily kosmonautiku: Gemini, Sojuz, Apollo, lunární modul

V rámci programu Voschod se uskutečnily dva pilotované lety. Nejprve v říjnu 1964 zamířila do kosmu loď s tříčlennou posádkou: aby se však do jednomístného plavidla všichni kosmonauti vešli, startovali jen v teplákových soupravách a v křeslech trubkové konstrukce. Poté v březnu 1965 letěl Voschod 2 se dvěma muži na palubě, přičemž Alexej Leonov vystoupil jako první člověk do volného prostoru skrz nafukovací přechodovou komoru.