Zakletý Mars: Proč ruská kosmonautika není úspěšná při dobývání rudé planety

Sovětský svaz a později Rusko se k Marsu pokusilo vyslat dvacet sond, a žádná svůj úkol nesplnila – většina se k cíli dokonce ani nepřiblížila. O první neúspěšné dvojici, stejně jako o prvním oznámeném automatu Mars 1 se zmiňujeme jinde v dřívejším článku. Starty mnoha dalších výzkumných stanic však SSSR kvůli oficiálnímu zachování stoprocentní úspěšnosti vůbec nezveřejnil.

Ovšem ani mise, k nimž se Sověti hlásili, nedopadly podle očekávání. Mars 2 se v listopadu 1971 pokusil o přistání, ale kvůli navigační chybě sestupoval po příliš strmé dráze a roztříštil se o povrch rudé planety. Mars 3 sice povrchu dosáhl, ale vysílal odtud pouhých dvacet sekund. 

Čtveřice výprav chystaných na rok 1973 byla předem odsouzena k zániku. Předstartovní testy totiž odhalily vážnou výrobní závadu na palubních počítačích: v rámci „zlepšovacího návrhu“ se namísto zlatých spojů použily hliníkové, které však oxidovaly. Státní komise ovšem v duchu hesla „poručíme větru, dešti“ rozhodla, že spoje oxidovat nebudou a že se poletí ve stanoveném termínu. Mars 4 selhal už cestou, „pětka“ byla navedena na orbitu planety, ale kvůli přehřátí tam pracovala jen krátce, „šestka“ se odmlčela z nikdy nezjištěných příčin v okamžiku dosednutí na povrch a „sedmička“, jež se měla pokusit o přistání, cíl dokonce minula.

TIP: Mars klade odpor: Přistát s těžkým nákladem pilotované mise bude problém

Mars 8 odstartoval už pod taktovkou Ruska v listopadu 1996, již jeho příprava však byla dramatická. V důsledku stále rostoucího ruského dluhu vůči Kazachstánu byly dvacetkrát přerušeny dodávky elektrického proudu na kosmodrom Bajkonur. Technici tak sondu údajně kompletovali za svitu petrolejových lamp… Nakonec ovšem vypověděla službu raketa Proton a Mars 8 shořel v hustých vrstvách pozemské atmosféry.